Než se spustil k poslednímu skoku na velkém můstku, chvěl se nervozitou a srdeční tep mu vyletěl na 180 úderů za minutu. I když ve druhém kole skočil o šest metrů méně než v prvním, o vedení nepřišel. Ammann s přehledem ukázal, že se ve skvělé formě ocitl znovu ve správném roce. V olympijském roce. „Cítil jsem tady obrovskou sílu létat daleko,“ vyprávěl švýcarský šampion, co přebilo jeho rozechvění při druhém závodě.
Mnohé napovědělo už jeho představení na středním můstku, kde se v úvodní den her stal vůbec prvním sportovcem, který získal nejcennější medaili. „Mít tři zlata z olympiády je šílená věc,“ rozplýval se lídr Světového poháru. Jeho show ale ještě nebyla u konce.
Ammann nenašel ve Whistleru přemožitele ani o osm dní později na velkém můstku. Tím nejen zdvojnásobil svoji sbírku ze Salt Lake City, ale současně překonal rekord Mattiho Nykänena. Legendární Fin posbíral v individuálních závodech na olympiádě tři zlaté medaile, Ammann má už o jednu víc.
Jako by se ve Vancouveru vrátil čas. V roce 2002 na sebe upoutal mladík pozornost pod olympijskými kruhy poprvé. Velmi nečekaně, bez jediného předchozího vítězství v závodu Světového poháru porazil v Salt Lake City všechny favority. „Nikdo ode mě nic nečekal, měl jsem to vlastně jednodušší,“ porovnal nyní osmadvacetiletý Ammann své dva nejzářivější momenty.
Jeho usměvavý obličej a brýle s kulatými obroučkami mu vynesly přezdívku Harry Potter a velkou popularitu po celém světě. „Ale žádné tajemné závany větru mi nepomáhaly,“ smál se. Objevil se na titulní stránce New York Times a dostal pozvání do amerických televizních talkshow Davida Lettermana a Jaye Lena. Sympatickému Švýcarovali věnovali pozornost i lidé, které skoky na lyžích jinak vůbec nezajimaly.
Jenže cestu na svůj první vrchol urazil Ammann až příliš rychle. Jeho nevyzrálost se jasně projevila v následujících letech. Na minulé olympiádě v Turíně nejen kvůli pádu v tréninku neměl na obhajobu olympijského vítězství nárok. Na středním můstku nepostoupil z kvalifikace, na velkém skončil patnáctý. Kdo by si v tu chvíli na Ammannův návrat na výsluní vsadil? Švýcar se nevzdal a začal postupně šplhat v hierarchii mezi skokany krůček po krůčku zase vzhůru. Od turínského propadáku vyhrál jedenáct závodů Světového poháru, loni skončil druhý v Turné čtyř můstků, na posledních dvou světových šampionátech získal stříbro a bronz.
To všechno znamenalo jen předehru k suverénnímu vystoupení, jaké si Ammann schoval na letošek. V Kanadě znovu potvrdil, že mu zámořské prostředí perfektně sedí. Nenechal se ani rozhodit protesty rakouské výpravy, která namítala, že používá vázání vylepšující jeho aerodynamiku.
Švýcarské hvězdě aplaudovali ostatní soupeři. „Simon je opravdu úžasný,“ uznal Gregor Schlierenzauer, na kterého zbyl dvakrát bronz. Také Adama Malysze muselo mrzet, že si své nejlepší olympijské momenty schoval na roky, kdy zrovna zářil Ammann. „Pouze“ stříbro mu nechal už na velkém můstku v Salt Lake City, to samé se polskému skokanovi přihodilo i ve Vancouveru. Kdo by to usměvavému studentovi curyšské univerzity vyčítal... Svá vítězství si jasně zasloužil.
***
Simon Ammann
Švýcarsko
Skoky na lyžích
Věk: 28 let
Bilance ve Vancouveru:
1. místo na středním můstku
1. místo na velkém můstku
Soutěže družstev se nezúčastnil.
Čím na sebe upozornil:
Se čtyřmi zlatými medailemi z individuálních závodů má mezi skokany nejlepší olympijskou bilanci.
Stal se také
nejúspěšnějším švýcarským olympionikem všech dob.
