BERN Nejen islámští duchovní odsoudili výsledek referenda, ve kterém se Švýcaři vyslovili pro zákaz výstavby mešit ve své zemi. Švýcarsko za to pokáral i Vatikán, který stejně jako ostatní argumentoval tím, že jde o zásah do jedné ze základních lidských svobod – svobody vyznání. Podle oficiálního prohlášení Vatikánu referendum jen zvýší „problémy v soužití mezi náboženstvími a kulturami“.
V podobném duchu se vyjadřovali i politici, například francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Ten řekl, že jde o akt „intolerance“, který by Švýcaři měli okamžitě vzít zpátky. „Jsem z toho tak trochu v šoku,“ řekl šéf francouzské diplomacie. „Doufám, že Švýcaři své rozhodnutí přehodnotí.“ Pro zákaz výstavby mešit se v referendu ve dvaadvaceti ze šestadvaceti kantonů (správních oblastí) vyjádřilo více než 57 procent Švýcarů. Návrh na uspořádání všelidového hlasování podala populistická Lidová strana (SVP), která argumentovala tím, že „mešity jsou znakem islamizace“. Ve Švýcarsku žije mezi sedmi a půl miliony obyvatel asi 400 tisíc muslimů.
Egyptský velký muftí Alí Gumaa, jeden z nejvyšších islámských hodnostářů, označil výsledek referenda za urážku všech muslimů a za útok proti svobodě náboženského vyznání.
Evropské deníky označily výsledek referenda za kalkul radikálů a předzvěst polarizace společnosti. Podle německého Süddeutsche Zeitung jde přímo „o katastrofu pro Švýcarsko“. Konzervativní listy se naopak domnívají, že Švýcaři vyjádřili nesouhlas se způsobem integrace muslimů do evropské společnosti. Podle rakouského listu Die Presse vycházeli iniciátoři hlasování z čistého kalkulu. „Ve své kampani vyvolali strach z islámského militantního fundamentalismu, s nímž jsou na některých místech světa problémy, ale rozhodně ne ve Švýcarsku. A že zákaz minaretů by mohl případně fundamentalismu zabránit, nevěří snad ani sami iniciátoři,“ napsal deník.
Čekají Švýcary sankce?
Nizozemský list Trouw se obává, že zákaz minaretů povede k další polarizaci společnosti. „Iniciátoři lidového hlasování lidem vtloukli do hlavy, že zákaz minaretů není namířen proti muslimské svobodě praktikování náboženství, ale proti náboženskému symbolu s politickou výbušností, který je předehrou pro zavedení práva šaría,“ uvedl deník. Trouw dodal, že takovýto zákaz naopak hraje do karet extremistickým kruhům a že se Bern nyní obává hospodářských sankcí od arabských států a následků od mezinárodních organizací, které ve Švýcarsku sídlí. Očekává se rovněž další polarizace společnosti. Švýcarští biskupové již vyjádřili obavy nad občanskou svobodou.
