UKÁZKA Z KNIHY O VĚDĚ
Podpora směřující od rodičů k novomanželům se v 17. a 18. století na venkově řídila pevně danými pravidly.
Vstup do manželského života se na venkově spojoval s vybavením obou partnerů, věnem nevěsty, „pomocí“ ženichovi a výbavou obou. Zatímco výbava sloužila k osobní potřebě v nové domácnosti, bylo věno či „pomoc“ existenčním příspěvkem pro vznikající domácnost. Většinou pocházelo od rodiny partnera, který se přivdal nebo přiženil do cizí domácnosti.
Poskytování výbavy ze strany rodičů bylo obvyklé v případě ženicha i nevěsty a plně odpovídalo možnostem otcovské usedlosti. Synům se dávalo zemědělské nebo řemeslnické náčiní, jeho množství však nesmělo ochromit obvyklý chod rodinné ekonomiky. Nejdůležitější součástí synovské výbavy ale byly peníze a naturálie - obilí a dobytek. To vše vytvářelo dohromady hmotný kapitál, kterým mohl muž v budoucnu disponovat.
Zatímco synovi se výbava poskytovala až po uzavření sňatku, dcera ji musela obdržet předem. V jejím případě se zpravidla jednalo o nejrůznější potřeby do domácnosti, které byly nazývány „ženským nářadím“ - šaty, ložní prádlo, klenoty a sypané obilí k přípravě pokrmů.
Postupem doby přibývalo ve výbavě venkovské dívky nádobí, nářadí, nábytek i finanční obnosy; za ně bylo možné vše potřebné dodatečně opatřit. Rozsah výbavy musel odpovídat sociální příslušnosti nevěsty, která se objevovala před zraky venkovské pospolitosti, a navenek tak utvářela obraz zámožnosti své rodiny.
Věno - na rozdíl od výbavy - dostávaly jen nejbohatší nevěsty ze selských rodin (krávy, jalovice, peníze). V rozporu se zásadou rovných dědických podílů nedostávaly dcery jednoho otce věno stejného rozsahu. Nejen otcova oblíbená, ale i ošklivá, starší či nemocná dcera se mohla pyšnit větším věnem než její sestry. Snad právě výše věna zlepšovala jejich obraz v očích nápadníka. O velikosti věna nevěsty rozhodoval i rozsah ženichova majetku. Základem ženichovy „pomoci“ byly především peníze, dobytek nebo nemovitost.
***
Knihu Václava Bůžka a Pavla Krále nazvanou Člověk českého raného novověku vydalo nakladatelství Argo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
