PRAHA Nejdramatičtější týden svého života prožil Ben Bernanke loni v září. Když se v pátek 12. září 2008 vypravil na pravidelnou schůzku s ministrem financí Henrym Paulsonem, ještě netušil, že bude muset během několika následujících dní využít všechny své znalosti velké hospodářské krize, aby se nezhroutily světové finanční trhy. Finanční dům Lehman Brothers byl před krachem a na řešení vzniklé situace byly jen dva dny. K tomu se však později přidaly i problémy Morgan Stanley, AIG, Citigroup a Bank of America.
Jako šéf centrální banky byl Bernanke de facto nováčkem. Do úřadu nastoupil v únoru 2006. A když se dostavil na první pohovor do Bílého domu, na Bushovy poradce moc velký dojem neudělal. Byl tak tichý, že dostali strach, aby si vůbec v čele centrální banky dokázal získat respekt. Nakonec je přesvědčil svou odborností. S téměř dvacetiletou praxí svého předchůdce Alana Greenspana se však ani v září 2008 srovnávat nemohl.
Jednu velkou výhodu však měl. Přestože ho za Greenspanova nástupce vybrali lidé z Bushovy administrativy, Bernanke se považuje především za pragmatika. Je mu jedno, zda jeho ekonomické recepty někdo považuje za levicové či pravicové.
Za největší poučení z hospodářské krize 30. let minulého století Bernanke považuje zjištění, že byla prohloubena neefektivní distribucí peněz, což vedlo ke zbytečnému snížení poptávky a následnému prodloužení krize. S tímto pohledem také přistupoval k řešení krize, která naplno vypukla loni v září.
Už v roce 2002 se ve svém projevu o negativním vlivu deflace odvolal na citát Miltona Friedmana a prohlásil, že k zamezení deflace musí vláda použít všechny prostředky, i kdyby měla peníze rozhazovat z helikoptér. Od té doby má v jistých kruzích přezdívku Ben Vrtulník.
Zřejmě i proto centrální banka hned v pondělí 15. září půjčila Lehman Brothers 62,8 miliardy dolarů, v úterý dalších 47,7 miliardy a ve středu 48,9 miliardy dolarů. Tím Bernanke a Paulson získali čas pro řešení dalších problémů a v průběhu tohoto klíčového týdne zřejmě zachránili světovou ekonomiku před kolapsem s mnohem horšími následky. O tom, jak by se krize vyvíjela bez masivní státní pomoci finančním institucím, se dodnes vedou debaty. Ale zatím převažuje názor, že Bernanke a Paulson jednali správně. Z Ukrajiny na jih USA Ben Shalom Bernanke se narodil v Jižní Karolíně 13. prosince 1953 do židovské rodiny farmaceuta Philipa Bernankeho a jeho ženy Edny, která se živila jako učitelka. Dědeček z otcovy strany Jonas Bernanke pocházel z Ukrajiny a v roce 1921, ve svých třiceti letech, se rozhodl odejít do Ameriky. Ve čtyřicátých letech se rodina přestěhovala z New Yorku do Jižní Karolíny a celá se točila kolem rodinného podniku. V obchodu občas pomáhal i malý Ben. Hodně času však trávil i se svým druhým dědečkem Haroldem Friedmanem, který ho naučil hebrejsky. V 60. letech pak malý Ben pomáhal v místní synagoze s rolováním tóry, ve škole exceloval, a ještě hrál výborně na saxofon. Kvůli studiu ekonomie se pak přestěhoval do Bostonu, kde nejprve studoval na Harvardu. Doktorát si v roce 1979 pořídil na Massachusetts Institute of Technology. Diplomku zpracoval na téma dlouhodobé závazky, dynamická optimalizace a ekonomický cyklus a oponenta mu dělal další významný americký ekonom Stanley Fischer, který dnes vede centrální banku státu Izrael. Zatímco Bernanke navzdory viditelnému oživení americké ekonomiky dosud odmítá zvýšit úrokové sazby, Fischer už s jejich zvyšováním v Izraeli začal.
***
Profil Ben Bernanke
* ročník 1953 * doktorát na Massachusetts Institute of Technology (MIT) získal v roce 1979 * od té doby působil v akademické sféře, přednášel ve Stanfordu a Princetonu * šéfem americké centrální banky (FED) byl jmenován v roce 2006 * Time ho letos zvolil Mužem roku
