Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Synchrotronu se nevzdají

Česko

  9:32
BRNO - Akademie věd neustoupí od záměru vybudovat v Brně obří synchrotron za více než pět miliard korun. Přestože její projekt CESLAB nepodpořilo ministerstvo školství, hodlá v něm pokračovat. Rušit nebude ani dohodu, podle níž jí radnice má víc než rok blokovat atraktivní pozemky na Černovické terase.

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš. foto: Lidové noviny

„Dohodli jsme se, že budeme v přípravě projektu pokračovat, pokusíme se ho prosadit v rámci evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace sami,“ potvrdil včera LN místopředseda akademie Jiří Drahoš. Současně budou hledat další způsoby, jak na synchrotron získat peníze.

Ministerstvo školství projekt CESLAB nezařadilo mezi ty, které hodlá v boji o evropské peníze podporovat. Samo však oznámilo, že jde pouze o „předhodnocení“, konečné hodnocení přijde. Akademie označila v oficiálním stanovisku postoj za „předvyřazení“ jejího projektu CESLAB. Ministerstvo kritizuje za špatné hodnocení projektů. Pozemky zůstanou vyhrazeny, tvrdí brněnští radní Brněnská radnice podporuje CESLAB i technologický institut CEITEC, který prosazují především brněnské univerzity. Ten na ministerském seznamu i přes připomínky akademiků zůstal.

Radní nehodlají rušit usnesení, kterým se radnice zavázala blokovat pozemek pro CESLAB až do konce příštího roku a po tu dobu nejednat s dalšími zájemci. Činí tak přesto, že se pozemků na Černovické terase nedostává. „Jako město jsme vždy podporovali oba projekty, CEITEC i CESLAB, oba bychom vítali, oba by znamenaly pro Brno přidanou hodnotu,“ vysvětlil náměstek primátora Daniel Rychnovský. Podle něho se město nehodlá stát rozhodčím mezi Akademií věd a univerzitami. „Vyčkáváme, sledujeme situaci a pozemky budeme zatím držet dál,“ doplnil primátorův náměstek.

Synchrotron CESLAB by byl první synchrotronovou laboratoří ve střední Evropě, na celém kontinentě jich je patnáct. Za pět až šest miliard korun by v Brně vzniklo zařízení o průměru 135 metrů produkující intenzivní světelné záření, které potřebují k výzkumu vědci v řadě oborů. Lze ho využít nejen v přírodních vědách, ale také ve společenských – teoreticky například může posloužit k přečtení staré rozpadající se knihy, aniž by ji bylo třeba otevřít.

Synchrotron má namále, ale univerzity se radují Radost však vládne na brněnských vysokých školách, jejichž CEITEC má nyní větší šanci získat miliardy korun z fondů unie. CEITEC si klade za cíl vytvořit špičkové podmínky pro rozvoj výzkumu biotechnologií, biomedicíny a pokročilých materiálů. Na přípravě projektu spolupracují kromě Masarykovy univerzity a VUT také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita a Veterinární a farmaceutická univerzita. I na něm mají ale podíl brněnská pracoviště Akademie věd.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!