Dalšími uživateli výstražných informací jsou veřejnoprávní, některé soukromé sdělovací prostředky, některé komerční subjekty (energetika, údržba silnic a dálnic) apod. Veřejnost se o nebezpečných jevech obvykle dovídá ze sdělovacích prostředků. Většina z nich také zařazuje mimořádná zpravodajství o vývoji situace jak přímo od meteorologů, tak i „z terénu“, takže informace se posluchačům dostává velmi rychle.
Podrobnosti na internetu Kdo má přístup k internetu, může podrobnější aktuální informace získat na webové stránce http://www.chmi.cz/. Z barevné mapy ČR je na první pohled patrné, zda a pro který kraj vyhlásil ČHMÚ výstražnou informaci.
Je-li mapka zelená, nebyla vyhlášena výstražná informace a nehrozí nebezpečí. Barvy žlutá, oranžová a červená pak vyjadřují stupeň nebezpečí jevu - postupně nízký, vysoký a extrémní. Tak například povodně v červenci 1997 a v srpnu 2002 byly extrémního stupně.
Na adrese http://pocasi.chmi.cz/ je kromě výstražné informace v textové i mapové podobě řada užitečných odkazů, pomocí kterých může zájemce sledovat vývoj meteorologických jevů nebo povodní.
Tak například na obrázcích z meteorologického radaru lze sledovat, kde v republice právě prší, odhadnout intenzitu deště a jeho postup. Jsou zde i snímky z meteorologických družic, výstupy z numerického předpovědního modelu Aladin a další, jakož i odkaz na stránku výstražných informací evropských zemí METEOALARM.
Ta je užitečná při cestách do zahraničí - i bez jazykové znalosti se dozvím, ve které zemi hrozí nebo se již vyskytuje některý z nebezpečných povětrnostních jevů.
Podrobné informace k jednotlivým nebezpečným jevům, včetně doporučení ke zmírnění následků a škod při jejich působení, jsou také uvedeny na internetových stránkách ČHMÚ.
Příkladem, kdy se díky systému výstražné služby podařilo snížit velké materiální škody a pravděpodobně i ztráty na životech, mohou být jarní povodně z tání sněhu při oteplení a deštích na přelomu března a dubna roku 2006.
Včas vydaná a průběžně upřesňovaná výstražná informace spolu s regulacemi na Vltavské kaskádě zabránila mimo jiné vzestupu hladiny Vltavy na úroveň 3. stupně povodňové aktivity, který již znamená rozsáhlá opatření v hlavním městě, zatopení řady lokalit, omezení v dopravě apod.
Varování několik hodin předem V rámci SIVS se vydávají dva typy informací: Jestliže je předpovídán kterýkoliv z nebezpečných jevů, nebo jestliže se tento jev již vyskytuje a je předpoklad jeho dalšího trvání, vydává se předpovědní výstražná informace. Obvykle s předstihem 12 až 48 hodin, v případě rychle se vyvíjejících jevů (zejména bouřek) to může být i méně.
Informace o výskytu extrémních jevů pak sděluje, že se právě vyskytl (byl naměřen či pozorován) nebezpečný jev s nejvyšším - extrémním stupněm nebezpečí.
