Ve virtuálním sprinterském závodu zvítězil dinosaurus velikosti kuřete
Britové na počítači modelovali pohyb dvounohých masožravých dinosaurů.
Myslíte, že by Jan Koller (přezdívaný Dino) utekl i tyranosaurovi? Nejspíš ne, ale bylo by to těsné. Vědci z univerzity v Manchesteru nakrmili počítač údaji o dinosauřích fosilií a uspořádali virtuální závod.
Suverénním vítězem byl Compsognathus – masožravec velikosti kuřete. Podle výsledků studie, publikované v časopise Proceedings of the Royal Society, dosahoval rychlosti až 17,8 m/s (64,1 km/h). Pro srovnání, nejrychlejší dvounohé zvíře současnosti, pštros, vyvine rychlost 15,4 m/s (55,4km/h).
Jde o první studii založenou čistě na fosilních datech. Předchozí práce využívaly k odhadům rychlosti vyhynulých zvířat naše znalosti o zvířatech již žijících.
„Model je daleko méně zkreslený našimi dosavadními představami, jak by se tahle zvířata měla pohybovat. Nevypadají jako lidé ani jako pštrosi, takže se nemohli pohybovat jako oni, jak se dosud předpokládalo. Jsou to dinosauři, takže se pohybovali spíš jako dinosauři,“ řekl spoluautor studie Bill Sellers z univerzity v Manchesteru BBC.
Ikona populární kultury, Tyrannosaurus rex, běhal údajně rychlostí 8 m/s (28,8 km/h). Téměř navlas stejně jako profesionální fotbalista.
„Jedna z věcí, o které se lidé přou, je, proč vlastně potřebovali běhat tak rychle – co vlastně chtěli chytit?“ podotýká Bill Sellers. V současnosti s kolegy pracuje na modelu pohybu hadrosaura. O něm se předpokládá, že by mohl být jeho potenciální kořistí, protože byly nalezeny zkameněliny se stopami po tyranosauřích zubech na zádech. „Zjistili jsme, že se pohybovali opravdu rychle, což dává perfektní smysl – pokud jste rychlý predátor, musíte chytat rychlou kořist,“ tvrdí Bill Sellers.
Ačkoliv modelování probíhalo na počítači, který měl 256 procesorů, trvalo mu více než týden, než se naučil „běhat“ jako zvíře. Dostal data o svalové a kosterní struktuře dinosaurů a metodou pokusu a omylu se našel nejrychlejší možný způsob pohybu.
Aby si vědci ověřili přesnost svého odhadu, zadali počítači nejprve tělo sedmdesátikilového člověka se svalovou a kosterní strukturou profesionálního sportovce. Předpověď byla velmi přesná a odpovídala výsledkům, kterých dosahují fotbalisté z povolání – zhruba 7,9 metru za sekundu, což je o desetinu méně než u tyranosaura. Pak zadali anatomické charakteristiky pštrosa a pokračovali přidáváním dalších dvounohých masožravých dinosaurů.
V příštím výzkumu se chtějí zaměřit na modelování pohybu čtyřnohých zvířat, které je výpočetně daleko náročnější.
***
Dino v. Dino
Když z něčích úst zazní, že se věnuje sportům jenom pasivně před televizí, dočká se ze strany aktivních sportovců v lepším případě lítosti, v horším přednášky o všestranných výhodách pohybu. Některé sporty jsou opravdu zdravější z gauče. Patří mezi ně i disciplína provozovaná biology z univerzity v Manchesteru: závody s dinosaury. Nebezpečí v tomto případě spočívá výhradně v konkurenci.
Model vědci ověřovali tak, že v něm vytvořili virtuálního lidského běžce a porovnali jeho výsledky s výsledky profesionálních fotbalistů. Velmi přesně se shodovaly.
Do závodu biologové vybrali několik zástupců dinosaurů
Nejrychlejším se ukázal drobný dravý Compsognathus. Na druhém konci pole stanul
největší z vyhynulých účastníků, tyranosaurus rex, ale ani ten by se mezi současnými lidskými sportovci neztratil.
Počítačový model používal jen údaje naměřené z fosilních pozůstatků (rozměry kostry atp.). Jeho největším problémem tedy je, že některé části těl dinosaurů (měkké tkáně) se nezachovaly, takže nemáme představu například o stavbě jejich svalů. Biologové tedy použili údaje o svalech současných savců.
Ukázalo se totiž, že dinosauři (a co je horší, hlavně ti masožraví) by se na běžecké trati nenechali jen tak zahanbit. Dosahovali rychlosti dobře trénovaného sportovce. S amatérskými nadšenci by T-rex a jeho příbuzní neměli vůbec problém. Až vám zase bude někdo vyčítat lenost, vzpomeňte si na to. Třeba vám to pomůže.
tyranosaurus rex 6 tun 28,8 km/hod
alosaurus 1,4 tuny 33,8 km/hod
dilophosaurus 430 kg 37,8 km/hod
velociraptor 20 kg 38,9 km/hod
compsognathus 3 kg 64,1 km/hod
člověk 71 kg 28,4 km/hod
O autorovi| RADEK JOHN, Autor je studentem Přírodovědecké fakulty UK
