V současném cestovatelském boomu je už málo místa pro hrdiny. Karin Pavloskové, lékařce z jižních Čech, se ale něco vážně podařilo. Proputovat tou nejdrsnější zemí světa, ledovým ostrovem, kde se občas vichřicí musíte doslova projíst soby nebo tuleni, pokud chcete zůstat naživu.
V Grónsku se Jihočeška ocitla v květnu, takže nezajištěná a vyklopená do nicoty málem zmrzla hned po příletu. Ze „stěny sněhu a psího vytí“, se ale naštěstí kdosi vyhrabe. A štěstí zvědavou doktorku provází do pustin i do osad, kde se vznáší „alkoholové mračno nemohoucnosti“. Uchrání ji, i když má platit za to, že pro místo spaní omylem zabrala eskymácké pohřebiště. Dá jí ve zdraví přečkat orkán v boudě, kde je uvězněná v prapodivné společnosti. A štěstí Karin Pavloskovou provází i mezi opilými rybáři a lovci sobů, kde po různých dobrodružstvích přece jen potká … silné a statečné muže, bojující s nemilosrdnou přírodou. A právě k takovým cítí přátelství, i to opětované, víc. Literárně se s věcí autorka nemaže, občas mrská písmena jak na chorobopis. Stejně je ale její Grónsko čili „Takussagut“ napínavou a zábavnou knížkou.
Karin Pavlosková: Grónsko čili „Takussagut“, nakladatelství Akácie, 2004
