„Ta perfidní ohavnost, která tady bývala v podobě socialistické hranice, zmizela,“ radoval se předseda Kongresu Poláků v ČR Josef Szymeczek.
Před půlnocí nastoupili do repliky tramvaje, která do roku 1920 tehdejším městem Teschen, jezdila, politici. Repliku postavili těšínští divadelníci právě na mostě Družby – tam, co ještě do čtvrtka stávala pohraniční policie a kontrolovala procházející. Starostové Českého Těšína i Cieszyna podepsali v tramvaji smlouvy o spolupráci.
„Ještě před osmnácti lety byl přechod této hranice svátkem. Nemohlo se totiž přecházet každý den,“ řekl českotěšínský starosta Vít Slováček (KDU-ČSL). Starostové stejně jako hejtmani, respektive vojvodové sousedících měst a krajů přeřezali symbolickou hraniční závoru.
Podle ostravského historika Mečislava Boráka byla polsko-česká hranice zejména v osmdesátých letech, kdy se v Polsku dostávala ke slovu opoziční Solidarita, velmi podobná železné oponě. „Bylo to nesmírně trapné a je úžasné, že se vše vrátilo k normálu,“ řekl historik, který se léta česko-polským vztahům věnuje.
Vznik hranice mezi Polskem a Československem – stvrzený v Paříži roku 1920 – byl bolestný. Vypráví o tom například Josef Szymeczek. „V Národním archivu v Praze jsou stovky, možná tisíce stížností z té doby. Lidé si například stěžovali, že šli v pohřebním průvodu a na mostě je otravoval nějaký voják. Ten voják byl celník a lidé tehdy vůbec nemohli pochopit, že na Těšínsku vyrostla hranice, která je bude rozdělovat.“
Dnes podle Szymeczka hrozí, že po původním nadšení z pádu hraničních kontrol nepůjde vše úplně jednoduše. „Budeme hledat společnou těšínskou identitu. Nepochybuji, že v lidských myslích ta hranice ještě dlouho zůstane.“
