Čtvrtek 27. ledna 2022, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Tady bylo Honeckerovo...

Česko

Protiatomový kryt bývalého východoněmeckého vůdce byl zpřístupněn veřejnosti - prý naposledy

BERLÍN Bunkr, v němž by se v případě atomového, biologického nebo chemického útoku skrývaly politické špičky bývalé Německé demokratické republiky včetně hlavy státu Ericha Honeckera, otevřel dveře veřejnosti. Milovníci historie jej mohou navštívit od uplynulého pátku až do konce října, potom se navždy uzavře.

Protiatomový kryt vznikal v lese u Prendenu severovýchodně od Berlína v letech 1978 až 1983, v období rostoucího napětí mezi Západem a Východem. Nachází se nedaleko místa, kde žili pohlaváři někdejšího východoněmeckého státu. „Vedení NDR vycházelo z toho, že země je neustále v ohrožení,“ vysvětlil vznik bunkru major Heiner Brückermann. Na mapách byly zakresleny šipky představující možný směr útoku ze strany Severoatlantické aliance.

Komplex bunkru zabírá plochu o něco menší než fotbalové hřiště. Na jeho stavbu bylo spotřebováno téměř 85 000 tun betonu. Bunkr má tři patra a tři stovky místností, které oddělují těžké ocelové dveře. Za metr silnými betonovými zdmi mohlo maximálně dva týdny přežívat na 400 osob.

Drahý jako Palác republiky Kryt měl vlastní studnu, rozvodnou centrálu vybavenou západoněmeckou technikou, skvěle zařízenou kuchyni i vlastní zasedací sál, v němž by se případně špička NDR mohla scházet k poradám. Ve své době šlo prý o nejmodernější zařízení svého druhu v zemích Varšavské smlouvy. A na jeho stavbu údajně padla ta samá částka jako na Palác republiky, někdejší monstrózní sídlo východoněmeckého parlamentu. Návštěvníci během dvouhodinové prohlídky vidí původní vybavení bunkru. Zapracoval na něm ale již zub času, tapety se odlepují, psací stroje, židle, závěsy ve sprchách i palandy pokryla vrstva plísně.

Jedna 15minutová návštěva Po pádu berlínské zdi v roce 1989 kontrolu nad bunkrem převzala německá armáda. V roce 1993 byl uzavřen a prohlášen za historickou stavbu, nicméně se často stával cílem nájezdů nenechavců, kteří v něm hledali „suvenýry“ připomínající éru Německé demokratické republiky. V říjnu bude vchod do bunkru navždy zabetonován.

Podle Wolfganga Schuberta, člena někdejší východoněmecké vlády, který pomáhal vytvářet plány bunkru, neměli o jeho existenci v tehdejším západním Německu tušení. Obklopovalo ho „městečko“ východoněmecké tajné bezpečnosti Stasi, do něhož se běžní smrtelníci z vesnice Prenden neměli šanci dostat. Navíc jeho nejtěsnější okolí obíhal plot s vysokým napětím.

Erich Honecker se prý byl v bunkru podívat jen jednou, a to na pouhých 15 minut a údajně z něho byl lehce šokovaný a vystrašený.

Také politická elita západoněmeckého státu by se v případě atomového útoku měla kam skrýt, bunkr pro ni byl postaven nedaleko hlavního města Bonnu. Veřejnost se o něm dozvěděla po skončení studené války.

Autor:

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

Mohlo by vás zajímat