Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Tahanice kolem modifikované kukuřice

Česko

Po mandelince bramborové pronikl do Evropy její příbuzný bázlivec kukuřičný. Dospělí brouci ožírají květy kukuřice, larvy si pochutnávají na jejích kořenech. Proto patří bázlivec k nejvýznamnějším škůdcům této plodiny. Zatím u nás nepáchá tak citelné škody jako například v USA nebo v zemích bývalé Jugoslávie. Česká Státní rostlinolékařská správa vyhlásila vloni zjara opatření, která mají zpomalit šíření škůdce a snížit riziko jeho přemnožení.

Ochrana polí před bázlivcem není jednoduchá.

Proti některým insekticidním postřikům už získal značnou odolnost.

Americká firma Monsanto vyšlechtila metodami genového inženýrství odrůdu kukuřice MON 863, která je proti broukům a jejich larvám obrněna. Rostlinu chrání spolehlivě gen pro toxin vypůjčený z půdní bakterie. O osud této kukuřice zuří lítý boj.

Když v roce 2002 žádala firma Monsanto o povolení dovozu kukuřiceMON 863 do Evropy, předložila i výsledky vlastních testů na laboratorních potkanech. Ty dokazují, že konzumace geneticky modifikované kukuřice MON863 s sebou nenese žádná zdravotní rizika. Správnost studie nezávisle stvrdil Institut Roberta Kocha v Berlíně. Ke stejnému závěru došel Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

V roce 2005 si ale odpůrci geneticky modifikovaných organismů soudně vymohli přístup ke kompletním výsledkům měření zdravotního stavu potkanů ze studie provedené firmou Monsanto a poskytli je Gillesi-Ericovi Seralinimu.

Francouzský biochemik působící v Nezávislém výboru pro výzkum a informace o genovém inženýrství podrobil data jiným metodám statistických výpočtů a došel k závěru, že kukuřiciMON863 nelze považovat za bezpečnou.

Výsledky jeho statistických analýz zveřejnil v květnu 2007 vědecký časopis Archives of Environmental Contamination and Toxicology. Firma Monsanto i Evropský úřad pro bezpečnost potravin Seraliniho závěry odmítly a poukázaly na řadu chyb v jeho přístupu ke zpracování dat. Kdo má pravdu?

Celou situaci nyní zhodnotil mezinárodní tým renomovaných expertů z USA, Německa, Velké Británie a Kanady. Provedl vlastní rozbor hodnot naměřených při pokusu firmy Monsanto a zevrubně prozkoumal jejich hodnocení samotnou firmou i Seralinim.

„Ze Seraliniho studie nevyplývají žádné údaje, které by dokazovaly, že kukuřice MON 863 měla na zdraví potkanů negativní vliv,“ praví se jednoznačně ve zprávě expertů zveřejněné ve vědeckém časopise Food and Chemical Toxicology. Gilles-Eric Seralini použil v řadě případů nevhodné statistické postupy. To vedlo k tomu, že hodnotil jako významné i ty rozdíly, které byly jen výsledkem náhody.

Autor: