PLZEŇ Bohumil Konečný, akademický malíř známý pod signaturou Bimba, ojedinělý kreslíř a ilustrátor knih Jaroslava Foglara, by se letos dožil devadesáti let. Přestože zemřel počátkem roku 1990 v ústraní a téměř zapomenut, protože minulý režim jej poslední dvě desetiletí jeho života trestal zákazy a profesní izolací, jeho hvězda znovu vychází. Po loňské retrospektivní výstavě byl nyní k nedožitému výročí dokončen i televizní film o tomto umělci. „Trvá hodinu, ale je sestříhán z přibližně třiceti hodin filmového materiálu. Vznikal téměř dva roky,“ upřesňuje jeho autor, režisér Ladislav Moulis. Dokument, natočený v rámci projektu Bimba - zapomenutý malíř Bohumil Konečný, mapuje celý život nadaného výtvarníka. Na řadě archivních záběrů se tu vedle protagonisty filmu představují i jeho manželka či přátelé, například Miroslav Horníček nebo velký Bimbův obdivovatel, malíř Kája Saudek. „Byl absolutní génius. Co umím, mě naučil on,“ říká v dokumentu Saudek. Film ale přibližuje i rozporuplnou osobu Petra Sadeckého, který zavinil prakticky konec Bimbovy umělecké dráhy.
Začala to Kulometná rota Ke znovuobjevení díla Bohumila Konečného přispěl nález jedinečné karikatury profesorského sboru někdejší plzeňské reálky z roku 1935, dnes Gymnázia na Mikulášském náměstí, kde Konečný tehdy studoval. „Našli jsme tu kresbu v archivu na půdě školy před čtyřmi lety. V pravém dolním rohu byl už sotva čitelný podpis Bimby. Až později se potvrdilo, že jde o absolventa našeho gymnázia Bohumila Konečného,“ připomíná Jan Hosnedl, pedagog a iniciátor projektu, který malíře opět zviditelnil. Karikatura s názvem Kulometná rota sice způsobila studentu Bimbovi dvojku z chování, ale zároveň určila jeho další životní dráhu. Dostala se totiž do rukou tehdy už renomovanému malíři Zdeňku Burianovi, autorovi známých prehistorických rekonstrukcí, který rozpoznal Konečného talent a doporučil další studium na umělecké škole.
Později začal Bimba Konečný přispívat do tehdejších převážně melantrišských časopisů Ahoj, Hvězda, Humoristické listy, westernovými motivy zásoboval časopis Rozruch. V Mladém hlasateli se stal dvorním ilustrátorem povídek Otakara Batličky a zahájil spolupráci s autorem Rychlých šípů Jaroslavem Foglarem. Během války vytvářel reklamní plakáty pro Tomáše Baťu, později na Foglarovu objednávku nakreslil i svou snad nejslavnější ilustraci Rychlých šípů, která vyšla po válce na titulní straně časopisu Vpřed. Reklamní plakáty, jejichž výjimečností předstihl i tehdejší americké vzory, dokázal díky zahraničním zakázkám malovat na export i v dobách panujícího socialistického realismu. Během politického uvolnění šedesátých let měl dokonce možnost ilustrovat společně s Gustavem Krumem znovu vycházející foglarovky.
Zrada má jméno Sadecký Konec jeho kariéry zavinil ale na sklonku této dekády Petr Sadecký. Do malířovy přízně se vetřel už v polovině padesátých let ještě jako chlapec a postupem času získal na důvěřivého umělce takový vliv, že jej Bimba bral téměř jako vlastního syna. Malíř, pod vlivem Sadeckého slibů, že jeho práce uplatní v zahraničí, nakreslil asi třicet obrázků na motivy románů Karla Maye a společně se Zdeňkem Burianem i komiksovou postavu bojovnice Amazony, která jezdí světem a zažívá neuvěřitelná dobrodružství. Sadecký však i s těmito originály v roce 1967 emigroval. V cizině pak Konečného kresby vydával za vlastní, a pod pseudonymem Paul Drake je prodal nakladatelství Karla Maye v německém Bamberku, kde s falešným autorstvím vycházejí dodnes. Bimbovu Amazonu se mu zprvu nedařilo zpeněžit, proto jí přimaloval na čelo rudou hvězdu a přejmenoval na Ženu říjnové revoluce Octobrianu, kterou navíc označil za dílo ruského disentu.
Tento jeho kalkul na politickou parodii mu v čase trvající studené války vyšel stoprocentně. O Octobrianě začaly vycházet knihy, David Bowie o ní chtěl natočit film, pop-punkový zpěvák Billy Idol si nechal její podobiznu vytetovat na paži. Octobriana se na Západě stala kultem, plnila čelní stránky novin. Než vyšlo najevo, že jde o podvod, uběhly roky a Sadecký, před emigrací spolupracovník StB a později dvojí agent, díky Octobrianě bohatl. Skutečný autor původní kresby Bohumil Konečný naopak upadl kvůli této aféře v totalitním Československu v nemilost, která jej provázela téměř do jeho konce. Vězení se vyhnul jen se štěstím. Sadecký zemřel v Německu rok po smrti Bohumila Konečného. Nakradené originály Bimbových kreseb byly z jeho bytu údajně vyvezeny na skládku.
Zapomenutý malíř?
„Zrada Petra Sadeckého byla pro Bohumila největším životním zklamáním. Nikdy se už s ní nedokázal vyrovnat,“ připomíná malířova žena Eva Konečná. To potvrzuje Bimbův přítel a největší znalec jeho díla František Ulč. „V jádru byl velmi křehký a zranitelný. Ta křivda jej osudově poznamenala,“ uvažuje. „Myslím ale, že slůvko zapomenutý se do názvu výstavy a filmu o něm dostalo trochu omylem. Jeho kresby stále jsou a budou v povědomí lidí,“ tvrdí František Ulč.
„Tohle dokládá i úspěch loňské výstavy v Plzni, kterou jsme pro velký zájem museli o dva měsíce prodloužit,“ doplňuje Jan Hosnedl. „V současné době jednáme o možnosti jejího přenesení do Obecního domu v Praze, kde by mohla být pod záštitou ministra kultury otevřena letos na podzim. Film o Bohumilu Konečném představíme veřejnosti poprvé 4. června v aule našeho gymnázia.“
***
Karikatura s názvem Kulometná rota sice způsobila studentu Bimbovi dvojku z chování, ale zároveň určila jeho další život
