Otázky a odpovědi
O hlavě státu budou čeští zákonodárci rozhodovat přesně za čtrnáct dní. Osmého února se sejde 200 poslanců a 81 senátorů ve Španělském sále Pražského hradu. Jak to dopadne, není stále jasné.
PRAHA Tajná volba má své kouzlo. Přesně takovou průpovídku si neodpustila moderátorka veřejnoprávní televize v přímém přenosu prezidentské volby v roce 2003.
A právě stejnými slovy by se dala označit situace i před volbami letos – dva týdny do jejich začátku. Strany taktizují, vyjednávají a snaží se sehnat „body“ pro své kandidáty. Kdo si jak stojí, se ale velice těžko odhaduje. Prezidenta totiž volí zákonodárci tajně, a proto může všechno dopadnout úplně jinak. Tajná volba totiž snadno nahrává zákulisním dohodám, neboť se při ní nedá dokázat, kdo komu dal svůj hlas.
Jízdní řád volby Na to, jak se volí prezident, existuje přesný manuál. Tento „jízdní řád“ prezidentské volby je dokonce součástí „prvního zákona“ – ústavy. Zákon přesně říká, jak má volba vypadat: Volba prezidenta má tři kola. Jestli se během tohoto maratonu nepodaří prezidenta zvolit, začnou další volby.
V prvním kole voleb se musí na kandidátovi shodnout nadpoloviční většina všech členů sněmovny. To se většinou nestává. Jeden z kandidátů by tak k svému zvolení prezidentem republiky musel dostat 101 poslaneckých a 41 senátorských hlasů.
V případě toho, že se žádnému z kandidátů tento výkon nepovede a nedostane nadpoloviční většinu hlasů, může následovat až čtrnáctidenní oddechový čas. Pak se koná druhé kolo.
Pokud v obou komorách získá nejvíce hlasů stejný kandidát, postupuje do druhého kola jen on.
Kandidát na prezidenta projde do druhého kola i bez nadpoloviční většiny hlasů. Jednoduše mu k tomu stačí nejvyšší počet hlasů buď od senátorů, nebo od poslanců.
Druhá „stanice“ prezidentské volby se první podobá v zachování rozdělení poslanců a senátorů při sčítání hlasů. Kandidát ale může mít vítězství v kapse, protože mu k tomu stačí jen nadpoloviční většina poslanců a senátorů, kteří jsou v sále přítomni.
V extrémním případě by na vítězství ve volbách stačilo 94 zákonodárců. Důležité pro platnost celé volební akce je, aby se jí zúčastnila aspoň třetina poslanců a senátorů. K přemlouvání by tak Klaus a Švejnar měli místo 281 zákonodárců jen 27 senátorů a 67 poslanců. Něco takového je v Česku málo pravděpodobné. Prezidentské volby si totiž nenechá ujít žádný z 281 poslanců a senátorů.
Nepodaří-li se hlavu státu zvolit ani ve druhém kole, dojde na kolo třetí – poslední.
Třetí „zastávka“ manuálu volby je sice reprodukcí kola druhého, ale má zvláštnost.
Hlasy poslanců a senátorů se totiž nesčítají odděleně podle komor, ale naopak dohromady. Třetí kolo je tak výhodnější pro kandidáta s větší podporou mezi poslanci. A to z jednoho prostého důvodu. Poslanců je totiž více než lidí zasedajících v radě „starších“ – Senátu. Důležitá je nadpoloviční většina. Nepovede-li se ani třetí kolo voleb, začne zcela nová tříkolová volba. Volby budou dlouhé Na nejvyšší ústavní funkci zatím kandidují dva uchazeči – dosavadní prezident Václav Klaus, který je považován za favorita, a čechoamerický ekonom Jan Švejnar. Klaus se prezidentem stal před pěti lety. Tehdy ho poslanci a senátoři zvolili až ve třetím kole třetí volby. Zákonodárci tehdy museli hlasovat celkem devětkrát.
Sami zákonodárci odhadují, že tomu bude letos podobně – volby budou dlouhé.
* Kolik může být kandidátů na prezidenta republiky?
Prezidentských kandidátů může být neomezený počet, pokud jsou řádně navrženi, a to minimálně deseti poslanci nebo deseti senátory.
* Kolik let musí být občanovi, který je nominován na funkci prezidenta republiky?
Prezidentem republiky se může stát občan, který má právo volit a dosáhl 40 let věku. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Rovněž nemůže být zvolen občan, který byl potrestán za velezradu.
* Kdo může nominovat prezidentského kandidáta?
Navrhnout kandidáta může skupina nejméně deseti poslanců nebo deseti senátorů.
* Jaké výhody plynou z prezidentské funkce?
Prezident má speciální druh imunity – indemitu. Prezidenta nelze zadržet ani trestně stíhat. Trestní stíhání pro činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je vyloučeno.
* Za co může být prezident republiky odsouzen?
Prezident republiky může být odsouzen za jediný delikt – velezradu. Obžalovat za velezradu ho může jedině Senát, a to před Ústavním soudem. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
* Kdy se prezident ujímá úřadu a na jak dlouho může být prezident republiky zvolen?
Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Tímto dnem také začíná pětileté volební období prezidenta.
* Kolik hlasů musí prezidentský kandidát dostat, aby se stal prezidentem?
Kandidátovi ke zvolení hlavou státu stačí minimální účast zákonodárců. K tomu, aby byla volba platná, stačí třetina zákonodárců. Tedy 67 poslanců a 27 senátorů.
* Některé pravomoci
Jmenuje a odvolává vládu, přijímá demise, vyhlašuje volby, odpouští a zmírňuje tresty, má právo udělit amnestii, je vrchním velitelem ozbrojených sil, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání. Jmenuje guvernéra a bankovní radu ČNB, soudce a vysokoškolské profesory.
***
I. kolo - komory hlasují odděleně Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu II. kolo - komory hlasují odděleně Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů III. kolo - komory hlasují společně Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby
Tabulka
Parlamentní počty:
Jak se volí prezident
Poslanecká
sněmovna
200 poslanců
ODS 81
ČSSD 72
KSČM 26
KDU-ČSL 13
SZ 6
nezařazení 2
(Melčák, Pohanka)
Senát
81 poslanců
ODS 41
ČSSD 13
KSČM 3
KDU-ČSL 11
KOD 7
SNK-ED 6
celkem
ODS 122
ČSSD 85
KSČM 29
KDU-ČSL 24
SZ 6
ostatní 15
(KOD, SNK-ED,
Melčák, Pohanka)
