Konstatuje to zpráva Evropské komise, která vznikla už v květnu, avšak nebyla zveřejněna a na veřejnost se pod tlakem tisku dostala až nyní. Zpráva vyvrací častá tvrzení předních evropských politiků, kteří z rozpoutání krize obviňovali spekulanty a zejména jejich aktivity na trhu swapů CDS, nástrojů pojištění proti platební neschopnosti.
„Zpráva o státních CDS“, jak se materiál zpracovaný zaměstnanci komise nazývá, dochází k závěru, že ceny CDS zůstaly i u problematičtějších zemí eurozóny relativně nízké, a dokonce možná podhodnocené. To naznačuje, že stěží mohly být považovány za příčinu vysokých výnosů dluhopisů.
Rozdíly, které v posledním roce vznikly mezi dluhopisovými výnosy a náklady na pojištění mezi jednotlivými zeměmi eura, byly podle zprávy odůvodněné, protože byly výsledkem rozdílné situace státních rozpočtů, dluhů a vnějších platebních bilancí.
„Empirické vyšetřování, v němž pracovní skupina zkoumala, jak vzájemně reagují trhy státních CDS a trhy dluhopisů, nepřineslo žádné přesvědčivé důkazy, že by vývoj na trhu CDS vedl k vyšším nákladům financování členských zemí,“ uvedla zpráva.
Evropská komise ji tento týden vydala listu Het Financieele Dagblad, který ji k tomu vyzval na základě zákona o svobodě informací, a o záležitosti z hlavních světových médií napsal list The Wall Street Journal.
„Byla to zcela pochopitelná reakce trhu na stav řecké ekonomiky. Trh fungoval přesně tak, jak fungovat měl,“ komentoval zprávu s odkazem na časté řeči politiků o selhání trhu mluvčí Asociace pro finanční trh v Evropě Rob Ivor.
Nejvyšší činitelé evropských zemí v čele s řeckým premiérem Jorgosem Papandreem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou v rámci obviňování finančních trhů z vyvolání a prohlubování krize nejčastěji poukazovali na trh CDS.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
