V knize Odvaha píše Osho, indický buddhistický mystik, který zemřel před 10 lety, o trávení volného času: „Víkend je všude nejhorší čas, o víkendech dochází k více nehodám, víc lidí spáchá sebevraždu, je víc vražd, víc znásilnění, víc krádeží. Divné. Víkend dává lidem možnost se buď něčím zabývat, nebo relaxovat, ale relaxace nahání strach, falešná osobnost mizí…“ Já s těmito slovy naprosto souhlasím – máme například chalupu kousek od Prahy, ve Svatém Janu pod Skalou. Sice je trochu stranou vesnice, u lesa, ale stejně tam raději jezdím relaxovat ve všední den, o víkendech tam bývá dost lidí. Díky své profesi si to mohu dovolit, nemusím striktně dodržovat volné dny sobotu a neděli.
Dělá mi moc dobře chodit po lese na procházky s naším sedmiletým bernským salašnickým psem Fredym. Nemůžu s ním ale chodit ven v létě, kdy je horko. Je totiž hodně chundelatej, a tak mu sluníčko nedělá dobře. Je radši někde ve stínu na naší zahradě. O víkendech rád bývám v Praze, všichni totiž nasednou do aut a odjedou v pátek večer pryč, aby, jak píše Osho, „hledali osamělé tiché místo, všichni“. V Praze se pak o sobotě a neděli dá i zaparkovat. Chodím třeba hrát tenis. Hlavně v létě, protože tenisové kurty, které máme kousek od našeho domu, nejsou kryté.
Ve volnu jsem dříve také psal. Jenže člověk ztratí pomalu chuť, když vidí, že není zájem jeho scénáře realizovat. Proto dnes spíš čtu – hodně staré indické mystiky a filozofy. Na buddhismu mě zaujal hlavně přístup k životu: Buddha říkal, že život je utrpení, ale že veškeré utrpení způsobuje lidská touha. A podle doktora Schweitzera, domyšleno dokonce, „tato lidská aktivita vede až k válkám“. A protože jsem mírumilovný člověk, tak raději ležím a čtu. Když jsem se vrátil z Indie, kde jsem byl se svým Směšným divadlem před dvěma lety, živil jsem se asi půl roku jako vegetarián. Manželka se i naučila vařit některá indická jídla.
Tehdy v Dillí jsem nevycházel z údivu. Měl jsem intenzivní pocit, že jsem tam někdy v minulém životě žil. Bylo to až přízračný – dokonce jsem mluvil ze spaní hindsky. Slyšela to moje žena, kterou jsem tím v noci probudil, prý jsem pronesl naprosto zřetelně asi tři věty, navíc v úplně jiném rytmu, než obvykle mluvím. Bohužel ale Adriana neměla tužku a papír, aby si moje slova mohla poznamenat.
zaznamenala Eva Hlinovská
