ZPRAVODAJ LN VE FRANCII
CANNES Gigantický sál Lumiere festivalového paláce v Cannes byl ve středu zaplněný do posledního místa. Všichni byli zvědaví na jeden z nejočekávanějších filmů hlavní soutěže letošní přehlídky -Hanebný parchanty od Quentina Tarantina. Výsledek však byl rozpačitý. Odlehčená pocta škváru Dvouapůlhodinový snímek nevyvolával oproti jiným titulům jako Antikrist nebo Thirst dramatické reakce. Nevyvolal vlastně skoro žádné - nejspíš proto, že se v něm téměř nic neděje. Fiktivní příběh vypráví o komandu amerických vojáků židovského původu, kteří ve Francii během 2. světové války likvidují nacisty, a o mladé židovce, která chce využít příležitosti upálit špičky třetí říše ve vlastním kině. Většina stopáže se však brodí v konverzačních scénách vystavěných pečlivě až k samoúčelnosti a v odkazech na dobovou kinematografii. Jak je u Tarantina zvykem, jsou Hanební parchanti zároveň odlehčenou poctou škváru.
V podobném duchu se nesla i tisková konference, na niž vedle režiséra dorazila i hlavní hvězda Brad Pitt a herecká delegace z různých zemí. Mezinárodní obsazení podtrhl právě Pitt: „Oceňuji citlivý přístup k jazykovým otázkám, když tu Francouze hrají Francouzi, Angličany Angličané a tak dál. Nikdo z nás ten film ještě neviděl, Quentin ho před námi držel pod pokličkou, takže se těším, až ho dnes večer zhlédneme.“ Tarantino zdůraznil, že by Hanebné parchanty nemohl natočit bez obsazení Němce Christopha Waltze do role ukecaného esesáka Landy. „Landa je jazykový génius, a proto takový musel být i jeho představitel,“ řekl. „Nemohli jsme nikoho takového najít, a málem jsme proto natáčení zrušili. Christoph se objevil na poslední chvíli.“
Režisér známý svou vášní pro dějiny filmu se také s gustem rozhovořil o kinematografických narážkách ve snímku, o své lásce ke Cannes: „Tady na filmech záleží, nejsou to jen pohyblivé obrázky. Na festival se sem sjede filmový tisk z celého světa - a já nejsem americký režisér, já přece točím pro celou planetu, a proto jsem teď tady.“ A o důvodu pro natočení své novinky: „Rád točím žánrové filmy a film z druhé světové je subžánr, který jsem měl vždycky rád.“ Představitel jednoho z němcobijeckých „parchantů“ Eli Roth potom určil žánr snímku jinak: „Protože jsem Žid, je pro mě ten film něco jako košer porno. Něco, o čem jsem fantazíroval už od dětství.“
Daleko vřelejšího přijetí se dostalo novince Pedra Almodóvara Rozervaná objetí. Španěl svou oblíbenou herečku Penélope Cruzovou tentokrát obsadil do pocty klasickému žánru jako je film noir. Hlavní roli v něm hraje spisovatel a filmař, který před čtrnácti lety přišel o zrak i o svou životní lásku. Od minulého života se odstřihl, ten se k němu však stále vrací. „Překvapovalo mě všechno, od první do poslední stránky scénáře,“ řekla Cruzová, která přitom s Almodóvarem natočila už pátý film. „Měla jsem pocit, že to jeden z nejlepších scénářů kdy napsaných. Cítila jsem se poctěna, že mi Pedro důvěřuje natolik, aby mi svěřil takovou postavu.“ Poctěný se cítil i Almodóvar. „Mám s herci takovou dohodu. Nechají mě dotýkat se velmi intimních, bolestivých věcí, hrabat se v jejich nitrech,“ řekl. „Mám štěstí, že s tím všichni souhlasí a jsou ke mně otevření.“ Oba filmy už jsou zakoupené do české distribuce. „Parchanti“ do ní vkročí 27. srpna, Rozervaná objetí o týden později.
O autorovi| Vojtěch Rynda, redaktor LN
