* LN Po vašem příchodu jste dal pět ze čtrnácti jarních gólů Slovanu, který jich za celý podzim nasázel pouze třináct, v tabulce jste už šestí. Takže – vítězství?
Kdepak, vítězství budu slavit, až dám dalších osm nebo devět gólů a Slovan skončí na třetím místě. To by bylo prima, zahrát si Pohár UEFA.
* LN Prozraďte – jak jste se vlastně do Čech dostal?
Během zimní přípravy s Cibalií Vinkovci (první chorvatská liga, nyní 8. místo – pozn.) se ozval manažer, že Liberec potřebuje přesně hráče mého typu. Vedení klubu se dva dny rozhodovalo, potom jsem mohl odjet na lékařské prohlídky. Ale dlouho jsem tomu spíš nevěřil.
Pokračování na straně 23
Táta by měl z mých gólů radost
Dokončení ze strany 24
* LN Proč jste tomu nevěřil?
Protože jsem v Cibalii dal na podzim jen tři góly. Proč by mě měl někdo chtít? Liberec jsem znal, pak ještě Slavii, Spartu a Teplice. Sice jsem potají doufal, že po mně jednou sáhne Dinamo Záhřeb, ale musím uznat, že Liberec má v posledních letech lepší výsledky v pohárové Evropě.
* LN Jaké byly první dny v Liberci?
Hrozné! Všichni si povídali, já ničemu nerozuměl, na tréninky jsem přicházel v napětí. Ale po prvním gólu už to bylo lepší. Teď rozumím tak třetině z toho, co se říká, mám tady kamarádku a učí mě česky.
* LN Blýskl jste se však už v prvním jarním zápase proti Baníku, v němž jste remizovali 1:1.
Střídal jsem a Papin (Papoušek – pozn.) dal gól po faulu na mě, no.
* LN Poté jste dal gól Teplicím (4:0), tedy hned v prvním zápase, v němž jste hrál od začátku...
Ještě dvě hodiny před zápasem jsem netušil, že nastoupím! Takže jsem pak byl trošku v šoku, ale vyšlo mi to. A přišel druhý gól, třetí... Takový začátek jsem fakt nečekal, vždyť tady pro mě bylo všechno nové. Země, jazyk, kopce a sníh, zatímco u nás ve Slavonii je to samá rovina. Začátek byl těžký, ale vystřídala ho radost bez hranic.
* LN Narodil jste se pod šťastnou hvězdou?
Tak to nevím, protože mám za sebou už dvě operace kolena. Ale napadlo mě, že se mi třeba konečně vrací, co fotbalu dávám.
* LN Vraťme se ještě k prvnímu gólu – co se vám, v Česku neznámému hráči, honilo hlavou?
Uf, zaplavilo mě obrovské štěstí. Začalo to už tím, že jsem první gól připravil. A když jsem před přestávkou dal na 3:0, fanoušci skandovali moje jméno! To se nedá popsat, to musíte prožít.
* LN Jednou jste řekl, že góly věnujete tátovi, ale nevysvětlil jste proč.
Táta byl obrovský fanda do fotbalu, v naší vesnici Komletinci u Vinkovci mě v roce 1995, hned po válce, přivedl na stadion. Fotbal miloval, v klubu Slavonac Komletinci dělal tajemníka, kvůli srdci nemohl hrát. A před pěti lety nás opustil. Vždycky si na něj vzpomenu, z mých gólů by měl určitě radost.
* LN Jak jste vlastně vnímal občanskou válku v bývalé Jugoslávii?
Pamatuju jen málo, válka začala v roce 1991, to mi bylo pět. Komletinci byly před linií fronty, ale už blízkou vesnici Nijemci okupovali Srbové. Právě v roce 1991 to bylo nejhorší, z nedalekého Vukovaru doléhaly detonace, hodně času jsme trávili ve sklepě. Pak jsme odjeli k příbuzným do Německa, pár měsíců jsme taky trávili u rodičů mámy v Bosně. Potom začala válka i tam, ale už jsme mohli domů. Dům stál, jen v jedné ze zdí se černal otvor po granátu.
* LN Vraťme se k fotbalu – nebudou vás teď soupeři víc hlídat?
Ale já se budu snažit pořád stejně! Vaše liga je tvrdší než naše, ale stopeři, kteří mě chtějí skopnout, mi nevadí. Myslím, že jsem dostatečně rychlý, abych se tomu vyhnul.
***
Škorpil: Mít takový celý mančaft, to by byla věc
LIBEREC Sérií pěti gólů překvapil Andrej Kerič nejen příznivce Slovanu, ale také trenéra Ladislava Škorpila. „Podle referencí měl gólové příležitosti připravovat, ne že by to měl být střelecký bourák. Ale je to příjemné zjištění,“ těší zkušeného kouče po prvních představeních rychlého a technického mladíka. Chorvat navíc působí velmi skromně. „Je to bezproblémový typ, což je pro trenéra ideální. Byla by radost pracovat s mančaftem, kde by všichni hráči byli takoví. Každopádně jsme rádi, že nám to takhle sedlo,“ pochvaluje si Škorpil. Jediným nedostatkem je Keričova neznalost češtiny, takže nechápe ani trenérovy vtípky. „Všichni se chechtají, jenom já ne. A těžko mi to někdo může vysvětlit, protože pan trenér je se svými žerty jako lavina – sotva dopoví jeden, už se valí druhý!“ usmívá se. Také Kerič, podobně jako jeho krajan Ašanin, jenž před lety působil ve Slavii, by rád použil českou ligu jako můstek pro další cestu do ještě většího fotbalu. „Ale to je budoucnost. Teď jsem ve Slovanu a chci tady udělat všechno pro co nejlepší výsledky,“ má jasno. jak
Kdo je Andrej Kerič
Rodák z obce Komletinci (nar. 11. 2. 1986) ve východním Chorvatsku začal s fotbalem v tamním klubu Slavonac v devíti letech, jakmile na Balkáně utichly zbraně. V 15 přestoupil do dorostu klubu Cibalia ve městě Vinkovci, v 16 odehrál první zápas za dorost Chorvatska. V 19 letech debutoval v A-týmu Cibalie, která tehdy hrála ve druhé lize. Následoval postup do první ligy, v níž si Kerič připsal 33 startů a sedm gólů. Podle listu Glas Slavonije přišel jeho únorový přestup do Liberce na 250 až 300 000 eur, nyní prý už má cenu 750 000 eur. Z „českého bazénu“ plavou fotbalové ryby do bundesligy rychleji, soudí chorvatští novináři.
jak
