Technické obory mají u nás dlouhou tradici a dobře na ni navazují. Výsledky v tabulce zahrnují biotechnologie, nanotechnologie, energetiku, strojírenství, stavebnictví, hutnictví, důlní činnosti, telekomunikace, dopravu, vědy o materiálech. Pro čtenáře bude asi překvapením, že v čele tabulky je Univerzita Karlova, třebaže žádnou technickou fakultu nemá. Technické aplikace jsou nejen v pracích učitelů z Matematickofyzikální fakulty, ale také jiných fakult. Například na lékařských fakultách ve spolupráci s technickými školami vznikla nejedna impaktovaná publikace věnovaná technické problematice ve zdravotnictví.
Více než polovina technických prací na UK byla z věd o materiálech (149), o něco méně o nanotechnologích (38), klasických technologiích (35) a metalurgii (34). Skutečnost, že výzkum pro průmysl není jen výsadou technických škol, je možno doložit třeba tím, že loni v těchto oborech mělo adresu University of Cambridge 542 impaktovaných publikací. V přiložené tabulce „bodovaly“ z podobných důvodů též další české univerzity, které rovněž dosud diplomy techniků nenabízejí.
Na VŠCHT byl podíl technologických oborů (44) a věd o materiálech vyrovnaný (43), z technologických oborů byly pochopitelně zastoupeny nejvíce publikace z chemické technologie. Na ČVUT tvořily práce o technologiích největší podíl (48). Naše technické školy se vedle technických oborů věnují také souvisejícím oborům (matematice, fyzice aj.), o nichž jsme již tabulky otiskli v minulých dnech.
U technických škol jsou důležité rovněž patenty - nikoliv jejich počet, ale jejich finanční přínos. Této stránce činnosti univerzit se zde nevěnujeme, a tak význam námi uváděných čísel vyjádříme rovněž porovnáním s prestižní zahraniční technickou vysokou školou, Massachusetts Institute of Technology (zkr. MIT). Jejich učitelé byli loni ve stejných oborech autory 842 impaktované publikace. Na MIT měli nejvíce prací o technologiích (475), z toho nejvíce o elektronice a elektrotechnice (219). Ve vědách o materiálech zveřejnili 255 impaktovaných článků.
Srovnání čísel ukazuje, že se naše vysoké školy v technických oborech - až na několik výzkumných týmů - úplně měřit se zahraniční špičkou nemohou. Ale ty naše nejlepší mají dobrou mezinárodní úroveň a vyplatí se na nich studium absolvovat. Absolventů technických oborů je navíc u nás nedostatek. Vystudovat tak techniku představuje jistotu slušného zaměstnání. A protože současně zájem o tato studia je menší, než by náš stát potřeboval, naskýtá se otázka: Co víc už může uchazeči o technické studium letos hrát do karet?
O autorovi| JOSEF BERGER, Autor je univerzitním profesorem na Jihočeské univerzitě
