Jako změna k horšímu může mnohým divákům v okolí vysílače Vraní vrch poblíž Domažlic připadat přechod na digitální televizi, vynucený tím, že v sousedním Německu už vysílá digitální rozhlas a s tuzemskou televizí by se rušil. Chodové za dva a půl měsíce provozu nové technologie seznali, že navzdory tomu, co už tolikrát četli v novinách, programů zatím není víc a s kvalitou bývá nový signál také na štíru.
Mnozí tak udělali, co často bývá výhodné - zvolili jistotu. Oželeli příjem z pozemních vysílačů a připlatili si za satelit. Hned tak mohli začít surfovat desítkami programů, bez větších strachů, že obraz nepůjde. Pozemní digitální vysílání je technologií zítřka. Vyplatí se (hlavně finančně) přejít na něj, až přinese slibované výhody. Což bude opravdu až „zítra“. Nekupujme drahé ploché televizory jen proto, že je prodejci zjednodušeně vychvalují jako skvělé „digitální televize“. Je brzo. Chybí obsah, a v odpovídající kvalitě.
Jedna z prvních stanic, nákupní Top TV, doplatila na pomalý rozjezd digitalizace krachem. Šest nových programů přijde až příští rok, a tak kromě ČT 24 a ČT 4 Sport moc jiného než v analogu v digitálu není. Kdo tam, kde se ještě analog nevypíná, v klidu setrvá u „starého“ televizoru, o nic nepřijde.
Čtěte „Digitálni...“ na str. 15
