„Chápu to jako předvolební nervozitu. Navíc jsem přání, abych nejezdil, mohl těžko vyslyšet, protože já nemám mandát od jednoho, druhého či třetího kandidáta, ale od své domovské organizace. Přijel jsem sem splnit svoji povinnost delegáta,“ glosoval svou účast na sjezdu Kalousek, který hodlá založit novou stranu TOP 09.
Ačkoliv mnozí delegáti očekávali, že vystoupí se svým projevem a ovlivní tak volbu předsedy, nestalo se. Své priority totiž vysvětloval v zákulisí. „Problém strany je mnohem hlubší a strukturovanější. Jen převolba vedení ho nevyřeší,“ krčil rameny bývalý šéf KDU-ČSL. Vneděli už Kalousek, ale ani někteří další, jako například dosavadní šéf poslanců Pavel Severa, na sjezd nedorazili.
Před volbou předsedy byly pozice kandidátů víceméně vyrovnané. Navrch měl ale přece jen Kalouskův člověk Jan Březina, který měl podporu silných Pardubic, části delegátů z Olomouce a Ostravy. Cyril Svoboda nezískal podporu ani své domovské pražské organizace. Dosavadní šéf lidovců Jiří Čunek se u delegátů diskvalifikoval už úvodním projevem.
„Byla to nuda. Byl špatný a zbytečně dlouhý,“ glosoval jeho projev jeden z členů vedení.
Do druhého kola se podle očekávání dostal Březina a Svoboda. V případě jiné varianty byli delegáti rozhodnuti volbu opakovat tím, že by vhodili do uren prázdné hlasovací lístky. Názorově roztříštění delegáti ale nakonec dali přednost staronovému předsedovi Svobodovi, když mu ke zvolení dopomohli i stoupenci Miroslava Kalouska.
„Házeli jsme mu to tam, aby to měli se vším všudy, když si to tak přejí,“ komentoval situaci jeden z nich. Další uchazečce o post stranické šéfky – Michaele Šojdrové – tak stačilo třiatřicet hlasů v předsednickém klání, aby posléze dosáhla na post první místopředsedkyně strany.
Svoboda tak zářil. I zbytek místopředsedů přesně zapadl do Svobodových představ. „Teď máme ten nesilnější mandát,“ pochvaloval si.
***
NOVÉ
STRANICKÉ VEDENÍ
Předseda:
Cyril Svoboda
První místopředsedkyně:
Michaela Šojdrová
Další místopředsedové:
Pavel Svoboda
Jiří Carbol
David Macek
Pavel Horák
