Tele-babky i zedníci v digitálním ohrožení. Život bez internetu trápí hlavně důchodce

Třiasedmdesátiletý Jozef pracoval většinu své života jako zedník či stavbyvedoucí, po revoluci nějakou dobu ve stavebnictví dokonce podnikal lidově řečeno „na vlastní triko“. Ani zkušenost s nutnou podnikatelskou administrativou mu ale v životě jednu věc za ta léta práce nezměnila – zůstal věčně offline. Při vyhledávání informací na internetu se tak spoléhal vždy hlavně na rodinu.

Přesně na lidi jako je Jozef, se zaměřila studie Fondu dalšího vzdělávání v rámci projektu DigiStrategie 2020 nazvaná dlouhým názvem „Segmentace a typologie osob digitálně vyloučených a osob ohrožených digitálním vyloučením“. Co je to digitální vyloučení? Podle gestorky projektu Petry Sukové je to stav, do něhož se může dostat ten, kdo nemá přístup k digitálním technologiím a službám. „Není tím pádem začleněna do moderní společnosti,“ vysvětlila serveru Lidovky.cz Suková.

Vláda chce Česko dovést do éry robotů a umělé inteligence, na digitální stát však chybějí lidé

Podle autorů studie, kterou zaštítilo i ministerstvo práce a sociálních věcí, není fenomén digitálního vyloučení v Česku dostatečně prozkoumaný. Ve zmíněné studii se proto snaží jeho výskyt zmapovat v jednotlivých krajích i netradičně vymezených sociálních skupinách.

Jednou z nich jsou například takzvané „tele-babky“, většinou důchodkyně věčně vysedávající u televizních seriálů. Ohrožení odstřižením od online světa jsou také lidé ze skupiny „Zedníci“, povětšinou vyučení muži mezi 20-49 lety, kteří se vyznačují nespokojením s politikou i vlastním životem. Překvapivě podobně ohroženě vidí studie i rodiče z maloměst, kteří mají žít ve shonu a preferovat rodinný život.

Zatímco tyto skupiny jsou potenciálně v ohrožení, různé skupiny, především starších lidí, už spadají přímo mezi digitálně vyloučené. Nejméně 97 procent všech skutečně digitálně vyloučených tvoří podle studie lidé nad 60 let. „Vidíme tak například, že 10 % z Karlovarského a 7 % z Ústeckého kraje - tedy krajů, které patří mezi nejvíce postižené sociálním vyloučením - tvoří segment Nemajetných a osamělých. V rurálních krajích (Vysočina, Jihočeský, Zlínský) je zase vysoké zastoupení Uzavřených důchodců,“ uvádí k převážně online důchodcům studie.

Mapa ukazující, kolik procent z obyvatelstva kraje tvoří jednotlivé digitálně vyloučené skupiny. Čísla reprezentují následující skupiny popsané v boxíku výše. Zleva: Uzavření důchodci, Nemajetní, osamělí, Digitálně popálení, Aktivní důchodci.

Jednotlivé skupiny starších lidí nevyužívajících internet se tak vyznačují třeba tím, že nepřijímají nové technologie, i přes zájem se k nim nedostanou, nebo jsou zkrátka chudí a neprůbojní. Samotnou skupinou digitálně vyloučených jsou pak lidé, převážně ženy, kteří se nazývají „digitálně popálení“. Ti na sítích netráví čas kvůli špatným zkušenostem z minulosti.

Digitální apokalypsa se blíží? Mobily škodí asi jako brambory

Jak se však digitální technologie derou do každého aspektu našeho života, počty „odpojených“ vytrvale klesají. Zatímco v roce 2008 bylo v kategorii 15-79 let digitálně vyloučených celých 37 procent lidí, o čtyři roky už jen něco přes 23 procent. V předminulém roce už jen 12,5 %.

Díky tomuto trendu tak svitla naděje i vylidňujícímu se venkovu. Lidé by totiž díky internetu mohli přesta utíka do měst. „Lze předpokládat, že s rostoucími digitálními kompetencemi ve společnosti bude čím dál více pracovních příležitostí, které nebudou fyzicky vázané na konkrétní pracovní místo,“ potvrdila LN Suková. Možná se tak dočkáme opětovného zalidňování českých vesnic, tentokrát digitálními nomády.