Z atletky kantorkou. Svět závodů a úsilí o medaile vyměnila za post učitelky.
Tělocviku, samozřejmě, protože k tomu měla Ludmila Formanová (35), mistryně světa v běhu na 800 metrů z roku 1999 v hale i pod širým nebem, vždycky nejblíž. Už druhým rokem učí na gymnáziu v Čáslavi a tváří se spokojeně. „Vedle mě vyrůstají krásné děti, tak to cítím,“ říká.
* LN Učit jste začala v září roku 2008 prakticky bez zkušeností. Nebyl to důvod k obavám?
To se ví, že jsem měla obavy. Hlavně z toho, jak se studenty vyjdu. Při studiu pražské FTVS jsem se setkala s řadou sportů, ale netušila jsem, jaký bude kontakt s dětmi. Nebyla jsem si jistá, jestli pro ně budu umět udělat natolik zajímavé hodiny, aby je to bavilo.
* LN Za jak dlouho jste tyto obavy překonala?
Snad už během loňského podzimu. Hodně jsem se naučila od kolegů tělocvikářů, kteří mi pomáhali. Ale snažím se pořád. Za ideální stav považuji, když se děti na tělocvik těší. Což na nich poznáte.
* LN Bývalá slavná běžkyně na lyžích Květa Pecková-Jeriová, která učí tělocvik na gymnáziu v Litoměřicích, říká, že přechod z vrcholového sportu a cestování k učitelství patřil k nejtěžším chvílím jejího života. Jak to bylo ve vašem případě?
Necítila jsem to tak dramaticky, ale zlom to je, člověk se s tím musí vyrovnat. Cestování mi nechybí. Žiju jiný život, ale zase hezký, plný pohybu, jsem spokojená. Vedle mě vyrůstají krásné děti, tak to cítím.
* LN Pomáhá vám při výuce vaše atletická minulost? Přece jen jste jednou z ikon nejen čáslavské atletiky...
Máme tady klasické osmileté gymnázium i čtyřleté, k tomu střední pedagogickou školu, a myslím, že starší děti většinou vědí, že jsem byla úspěšná běžkyně. Čáslav je přece jen malé město. Čas od času se studenti zeptají, kde všude jsem závodila, na jakých stadionech a podobně. Ráda povyprávím...
* LN Jak jsou na tom dnešní děti pohybově?
Je to individuální. Na gymnáziu jsou spíš studijní typy, i když nejde o nešikovné děti. Některé chodí do atletického oddílu, jsou tu šikovní fotbalisté, florbalisté. Když to zobecním, tak kluky baví tělocvik víc než děvčata. Líp se s nimi spolupracuje, potom to baví i mě.
* LN Nejste k dětem příliš shovívavá? Zkuste porovnat období, kdy jste třeba končila základní školu, se současností...
Musím říct, že za nás byla tělesná zdatnost lepší. Když na základce někdo nevyšplhal po tyči až nahoru, bralo se to jako rarita. Tady jsem ráda, když jich pár vyšplhá. Takže se snažím něco s tím dělat.
* LN Už jste hovořila o obavách v začátcích učitelské dráhy. To bylo nejtěžší?
To ne. Až do loňského září jsem se vždycky, ať už v atletice nebo na FTVS, setkávala s lidmi, kteří mají sport rádi a chtějí ho dělat. Teď se bohužel setkávám i s dětmi, které nechtějí. To je nejhorší. Tělocvik je nebaví, nemusí ho, je pro ně přítěží. S tím se smiřuju jen těžko.
* LN Kolegové tělocvikáři vyzdvihují, jak pečlivě se na hodiny připravujete, sama říkáte, že se snažíte dělat tělocvik zajímavý. Prozradíte něco, co se vám povedlo?
Loni jsem měla oktávu a v ní děvčata, která nebyla zrovna sportovně založená. Holky kolem puberty jsou vůbec spíš línější. A přece se to povedlo, chytily je atletika a jóga. „Dostala“ jsem je na chuť mít hezkou postavu, byly to pěkné hodiny.
* LN Nesvádí vaše atletická minulost hodnotit děti podle běhu?
Atletiku děláme v září, říjnu a na jaře, stadion je deset minut od školy. Ráda bych jednou měla tréninkovou skupinu, jenže tady se musím oprostit od toho, že je trénuju. Děti z primy třeba nikdy předtím na stadionu nebyly, nevědí, že ovál má čtyři sta metrů, neznaly startovní bloky. Myslím, že jsem to zvládla, že k tomu přistupuju rozumně.
* LN Vaše někdejší trenérka Jarmila Kratochvílová připravuje na zmíněném stadionu skupinu mladých atletů. Už se vám ve škole povedlo přilákat někoho k atletice?
Zatím ne. Když někdo hezky běhá, poradím mu, že by mohl chodit trénovat. Nejsem jejich matka nebo táta, to by přece měl být jejich zájem. Já můžu někomu říct, že je šikovný, jako to kdysi řekli Jarmile nebo mně. I když – možná bych měla být důslednější.
* LN S partnerem Petrem vychováváte čtyřletého synka Péťu. Vedete jej ke sportu?
Jezdí na kole, už ve třech lyžoval a v lednu pojede na svoje druhé hory, na stadionu dělá atletiku pro nejmenší. A baví ho to, to je hlavní.
***
Za katedrou Špičkoví sportovci na učitelské dráze
* Květa Pecková-Jeriová, majitelka tří medailí v běhu na lyžích ze ZOH, učí tělocvik na gymnáziu v Litoměřicích. Miroslav Kodejš, bývalý český rekordman v běhu na 400 m překážek, učí angličtinu na gymnáziu v Praze Nad štolou. Zuzana Hlavoňová, držitelka aktuálního českého rekordu ve skoku do výšky (200 cm z roku 2000), učí tělocvik na pedagogické fakultě v Brně.
