Možný zdroj nedorozumění V roce 1989 se Světová meteorologická organizace a Program pro životní prostředí OSN rozhodly založit Panel IPCC, který by problematiku klimatické změny programově rozvíjel. Panel připravil od roku 1990 pět hodnotících zpráv.
Shrnovaly výsledky výzkumu a panel je průběžně předkládal politikům jako podklady pro přípravu Rámcové úmluvy OSN ke změně klimatu, kjótského protokolu, a nyní i k jednáním o jeho možném pokračování po roce 2012.
Kromě těchto zpráv Panel připravil téměř 20 souborných analýz. Týkaly se emisních scénářů, letectví, lesnictví, technologií, stratosférického ozonu, možností zachycování oxidu uhličitého a jeho ukládání v geologických formacích, hydrologických problémů, metodiky k provádění inventur emisí skleníkových plynů a v přípravě je nyní studie o obnovitelných zdrojích energie.
Jaký je princip přípravy takových zpráv? Rozhodně nejde o nový a speciálně zaměřený výzkum, ale pouze o shrnutí nejzásadnějších a nejaktuálnějších vědeckých výsledků, které již byly publikovány výhradně v renomovaných recenzovaných časopisech. Na jejich přípravě se podílejí přední odborníci z celého světa, které pro tuto činnost nominují vlády členských států Světové meteorologické organizace a Programu pro životní prostředí OSN, a tím zároveň garantují jejich odbornou erudici. Konečný výběr autorů podléhá konsenzu zástupců všech států.
Například poslední hodnotící zpráva z loňského roku, za kterou obdržel Panel Nobelovu cenu míru, se skládala ze tří částí. Každá v rozsahu kolem 1000 stran. Jakýkoliv zmíněný poznatek musí být doložen citací původního vědeckého pramene a tak se zpráva stává i ojedinělým zdrojem informací pro další výzkum.
Připravený návrh textu pak prochází tříkolovým veřejným oponentním řízením, na kterém se podílejí stovky expertů z celého světa. Na samotný závěr autoři pro každou zprávu připraví návrh stručného shrnutí nejdůležitějších poznatků.
Obsah tohoto, již jen dvacetistránkového, dokumentu je diskutován vědci a zástupci vlád na zasedáních, která zajišťují, aby výsledný text byl srozumitelný, vyvážený, pro politiky použitelný a aby veškerá tvrzení byla podložena informacemi v hlavní zprávě. Bez souhlasu vědců nelze na obsahu nic měnit, proto je závěrečný dokument po schválení vlastnictvím jak vědců, tak i všech zastoupených států.
A zde je možná zdroj častých nedorozumění! Politici detailům obvykle nerozumí a soustřeďují se pouze na zmíněná zestručnění. Ve snaze o další zjednodušení často informace vytrhávají z kontextu a projevují sklony buď k přílišné dramatizaci, či k bagatelizaci problému.
Původní záměry, které vedly před 20 lety k ustavení IPCC, se proto někdy míjejí účinkem. Bohužel, politické prostředí, které by mělo nabízené syntézy využívat, se za tu dobu silně polarizovalo.
Vliv politické nervozity Důsledky zrychlující se klimatické změny se dnes projevují již na téměř celém světě a mají dopad na ekonomickou a sociální prosperitu národů, za niž by politici měli cítit odpovědnost. Na řešení situace existují často odlišné názory nejenom mezi vyspělým a rozvojovým světem, ale i uvnitř těchto skupin států.
Z toho pramenící politická nervozita může být také důvodem, proč výsledky výzkumu nejsou vždy brány v úvahu tak, jak je vědci původně prezentovali. I o tomto tématu se na plenárním zasedání diskutovalo.
Dosavadní zkušenosti je třeba vzít zcela vážně v úvahu při přípravě příští hodnotící zprávy a zejména při prezentaci výsledků, které budou k dispozici v letech 2013 a 2014. Vědci jsou dnes názorově víceméně jednotní, takže nezbývá než věřit, že se do té doby sjednotí i politické názory na účinné, leč realistické způsoby řešení důsledků měnícího se klimatu.
***
Politici vytrhávají informace z kontextu a buď je bagatelizují, nebo naopak dramatizují
O autorovi| JAN PRETEL, Autor je zástupce České republiky v Panelu IPCC od roku 1996
