TEMELÍN/PRAHA Obec Temelín se stane doslova rájem elektráren. Kromě dvou již fungujících a dvou plánovaných jaderných bloků zde má vyrůst také elektrárna na biomasu, záložní zdroj s rychlým startem na bioetanol a solární elektrárna. Trojice nových energetických zdrojů se bude nacházet u tvrze Býšov, pouhé dva kilometry od chladicích věží jaderné elektrárny Temelín.
Starosta Temelína Petr Macháček říká, že zastupitelstvo obce s projekty v Býšově souhlasí. Upozornil však na několik odkladů, ke kterým v projektu došlo. „Mluví o tom už čtyři roky, stavět ještě nezačali. Zatím zde probíhá pouze rekonstrukce býšovské tvrze, na niž lihovar získal dotaci od Evropské unie,“ uvedl Macháček.
Investorem bioelektrárny je pražská firma Ekofidas. Ta v minulém týdnu vypsala veřejnou soutěž, v níž hledá dodavatele stavby. Očekávaná výše nákladů na stavbu elektrárny dosahuje 630 milionů korun, dokončení elektrárny je reálné do tří let. Část nákladů chce investor uhradit díky dotaci z evropských fondů, konkrétně z programu Eko-energie.
Elektrárna v Býšově bude spalovat dřevní štěpku. Hlavním produktem bude tepelná energie, dodávaná do sousedních objektů Jihočeského zemědělského lihovaru (JZL). Tento závod bude mít také vlastní elektrárnu – zdroj spalující biolíh, který má dodávat podpůrné služby přenosové soustavě ČEPS. V provozu má být nejvýše 120 hodin ročně.
Lihovar má ročně vyrábět okolo 60 milionů litrů bioetanolu. V elektrárně spálí jen menší část produkce, zbytek bude sloužit jako biopalivo v dopravě. Lihovar na rozdíl od bioelektrárny a solární elektrárny již prošel územním i stavebním řízením. První možný termín dokončení je leden roku 2012.
Do třetice má u Býšova stát také fotovoltaická elektrárna. Má zabírat plochu 15 hektarů, postavit ji chce společnost České lesy se sídlem v Hluboké nad Vltavou. Jak potvrdil temelínský starosta Macháček, investor si teprve zažádal o udělení územního rozhodnutí. Není tak jisté, že výstavbu fotovoltaického parku stihne do konce roku, tedy dokud platí výhodné výkupní ceny pro solární elektřinu. Energie z biomasy je v kurzu O rozvoji obnovitelných zdrojů v Česku se v posledních měsících mluví hlavně v souvislosti s rozsáhlou výstavbou solárních elektráren. Ostatní „zelené“ zdroje však zůstávají ve stínu fotovoltaiky neprávem, také ony přitahují nemalou pozornost investorů.
Zájem energetických společností i dalších investorů o výstavbu elektrárny na biomasu v posledních letech prudce roste. Ve fázi výběru dodavatele stavby jsou nyní projekty v Hradci Králové, Kutné Hoře či Mostku na Trutnovsku. V každém z uvedených případů se jedná o investice v řádu stovek milionů korun.
Další investice pak směřují do tepláren na biomasu. Zatím největším městem, které přešlo na vytápění biomasou, je Třebíč. Přechod od zemního plynu k biomase totiž odběratelům napojeným na teplárenské sítě přináší znatelnou úsporu ve výdajích na vytápění.
Podle odborníků je největší překážkou další výstavby elektráren či tepláren na biomasu omezené množství dřevní štěpky a dalších „zelených“ paliv. Zlepšení může přinést nový zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, který počítá s ukončením finančního zvýhodňování nepříliš efektivního spoluspalování biomasy s uhlím ve starých elektrárnách.
Obrázek
Setkání dvou Světů
Jaderná
elektrárna
Temelín
Elektrárna
na biomasu
firmy
Ekofidas
Tabulka
Největší investice do výroby
elektřiny z biomasy v Česku
Ve fázi přípravy nebo výstavby
investor místo investice (Kč)
EKEZ Hradec Králové 1 miliarda
Ekofidas Temelín-Býšov 630 milionů
Carthamus Český Krumlov 500 milionů
Stako energo Mostek (Trutnovsko) stovky milionů
Delport (Redwood Capital) Kutná Hora stovky milionů
Bioenergo - Komplex Kolín 250 milionů
E.ON Trend Zliv (jižní Čechy) 220 milionů
Hotové projekty
Plzeňská teplárenská Plzeň 850 milionů
Less & Energy Čáslav stovky milionů
Czech Heat (od 2009 ČEZ) Jindřichův Hradec 290 milion
