PRAHA Areva o české dodavatele příliš nestojí, Westinghouse určitý zájem má a Škoda JS s Atomstrojexportem rovnou nabízejí dohodu o spolupráci.
Tak lze shrnout první zkušenosti tradičních českých dodavatelů zařízení a technologií pro jaderné elektrárny, které LN oslovily.
„V aktivitě je zatím nejdále uskupení Škoda JS / Atomstrojexport, v rámci něhož oslovené české firmy definovaly možný rozsah spolupráce. U ostatních uchazečů v tendru je zatím přístup zdrženlivý,“ uvedl obchodní a finanční ředitel brněnské společnosti Královopolská RIA Radek Mazáč.
Ještě otevřenější je další top manažer jiné společnosti, který si však nepřál uvést své jméno. „Nejdále jsme o spolupráci dohodnuti s konsorciem vedeným Škodou JS. Westinghouse podnikl okružní cestu po Česku a podepsal s potenciálními subdodavateli memorandum o spolupráci. Oproti tomu Areva nás, a pokud vím i řadu dalších tradičních dodavatelů technologií pro jaderné elektrárny, vůbec neoslovila,“ řekl manažer.
Kritika Arevy zaznívá i z dalších stran. „Areva na brněnském veletrhu prezentovala, že do jaderné technologie nepustí nikoho cizího a vše si vyrobí sama. Myslím, že to je pro český průmysl zcela nepřijatelná podmínka,“ zlobí se generální ředitel strojírenského holdingu Vítkovice Jan Světlík.
Sdružení Škoda JS / Atomstrojexport se již dříve zavázalo, že české podniky se budou na dodávkách pro Temelín podílet nejméně ze 70 procent. České společnosti by si tak mohly rozdělit zakázky v objemu přes sto miliard korun.
V případě Arevy nebo Westinghouse naopak české firmy nabývají přesvědčení, že hlavní součásti elektrárny vyrobí jejich tradiční dodavatelé v zahraničí a české podniky budou degradovány do role výrobců jednodušších a finančně méně lukrativních dílů a zařízení.
V případě vítězství Arevy by měl potíže také tradiční český výrobce turbín pro elektrárny, plzeňský Škoda Power. Ta je totiž schopna vyrobit turbínu do maximálního výkonu 1200 megawattů, jenže jaderný blok od Arevy má mít elektrický výkon 1650 megawattů.
„Takovou mašinu my nevyrábíme. Případně bychom tam mohli participovat jako subdodavatel jiného výrobce, což úplně není naše ambice,“ uvedl již dříve pro LN generální ředitel Škody Power Jiří Šmondrk.
Reakci společnosti Areva se nepodařilo LN získat.
ČEZ má zájem o co možná nejvyšší účast českých firem, ale vynutit ji nemůže. „Kritérium ve smyslu podílu českých subdodavatelů by bylo nezákonné. Tento požadavek by byl v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách,“ upozornil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž a dodal, že velkou výhodou českých uchazečů o dodávky je nižší vzdálenost od Temelína, což přináší nemalé úspory v nákladech za dopravu.
Vláda chce nicméně zájem jednotlivých uchazečů o dostavbu Temelína spolupracovat s českými dodavateli sledovat.
„V zadávací dokumentaci musí uchazeči uvést podíl českých dodavatelů. Bude to jedno z kritérií, které bude hrát roli při výběru vítěze tendru,“ řekl pro LN ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Českým strojařům jde doslova o přežití. Jen s referencemi o dodávkách pro nové bloky v Temelíně totiž mohou uspět v podobných soutěžích v zahraničí. „Největší nebezpečí pro české strojírenství vidím v tom, že se nebudeme podílet na výstavbě domácích bloků. V zahraničí budeme za úplné pitomce, že jsme si nechali uniknout takovou zakázku,“ varuje Jan Světlík.
Rozhovor s Janem Světlíkem čtěte na straně 14
***
TEMELÍNSKÝ TENDR
Zájemci:
Areva (Francie)
Westinghouse (USA)
Škoda JS Atomstrojexport
a Gidropress
(česko-ruské sdružení)
výběr dodavatele stavby třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny
Temelín zahájil ČEZ v srpnu 2009
hrubé odhady nákladů na stavbu dvou bloků
v Temelíně se pohybují
od 170 do 300 miliard korun
(v současných cenách)
nyní je soutěž ve fázi zpracování zadávací dokumentace, současně
běží posuzování vlivů stavby na životní prostředí
nové bloky vyvolají řadu dodatečných investic, mimo jiné se jedná
o novou přenosovou linku Kočín (u Temelína) - Mírovka
(na Vysočině)
dodavatele stavby chce ČEZ vybrat v roce 2013, zahájení provozu
nových bloků se předpokládá okolo roku 2020
nové bloky mohou pokrýt až
30 procent spotřeby elektřiny v Česku
