Výběr firmy, která bude systém elektronických náramků příštích 10 let zajišťovat, provázejí podezření již dlouho. V pondělí přinesla Nova informaci, že zadání zakázky dodatečně upravila advokátní kancelář exministra spravedlnosti a „zlého muže“ české justice Pavla Němce tak, aby vítězi poskytla dodatečný manévrovací prostor. Toto tvrzení označilo ministerstvo za nesmysl.
Třeštík si nechal zpracovat analýzu od advokátní kanceláře SedláčkováVítek a před týdnem své námitky poslal ministerstvu. Pokud nevezme stížnost v potaz, plánuje se obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a případně na soud. Tendr se tak může zcela zastavit či minimálně zdržet. Svá podezření také podnikatel poslal v dopise předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi. Ten tuto informaci včera předal předsedovi vlády Janu Fischerovi.
Třeštík si nebere servítky a tvrdí, že kritéria výběru vítěze jsou stanovena naprosto neprůhledně a umožňují vybrat z ryze subjektivních pohnutek prakticky kohokoliv: „Je zcela evidentní, že toto,gumové‘ kritérium slouží k tomu, aby mohlo být při hodnocení nabídek potřebným způsobem ohnuto a ministerstvo mohlo vybrat předem zvoleného uchazeče, kterému je tato veřejná zakázka šita na míru.“
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Za diskriminační Třeštík považuje fakt, že ministerstvo stanovilo takové podmínky, které ze soutěže zcela vylučují menší a střední české firmy. Zadávací dokumentace totiž stanovuje podmínku, že do výběrového řízení se může přihlásit jen ta firma, která měla v uplynulých třech letech v oboru minimálně čtyři zakázky, každou za nejméně 300 milionů korun, a roční obrat vyšší než 300 milionů korun. „Je to naprosto nepřiměřená podmínka, kvůli které jsme nakonec nemohli nabídku podat,“ říká Třeštík. Podobné limitující podmínky bývají stanoveny třeba při výběrovém řízení na stavbu českých dálnic, které mají pověst jedněch z nejdražších v Evropě.
Ministerstvo spravedlnosti s kritikou nesouhlasí. „Odmítáme nepodloženou a účelovou interpretaci o netransparentnosti a diskriminaci. Výběrové řízení bylo připraveno v souladu se zákonem. Uchazečem nemusí být pouze jedna firma, ale též konsorcium firem,“ tvrdí bez dalšího vysvětlování mluvčí resortu Jitka Zinke. Ministerstvo vyhlásilo veřejnou zakázku 3. března, Přihlášku si vyzvedlo 53 firem, a nakonec se do tendru přihlásilo pouhých pět uchazečů - Telefónica O2 spolu s DCS Systems, FENIX international, konsorcium Siemens-ABL, konsorcium ASSECCO-PDV a Česká pošta. Zájem měla původně i IBM, jedna z největších světových společností, které se zabývají informačními technologiemi. Ani IBM ovšem nakonec nabídku nepodala. Firma své rozhodnutí komentovat odmítla, podle informací LN ji k tomu ale podobně jako Třeštíka vedla neprůhlednost hodnoticích kritérií.
K práci pro ministerstvo se Němec, který je svými odpůrci spojován s tzv. „justiční mafií“, dostal vlastně ještě v době, kdy byl sám ministrem. Jeho podřízení totiž v květnu 2006 podepsali kontrakt s advokátem Jaromírem Bláhou -známým Němcovy sestry. V lednu 2009 se Němec s Bláhou spojil a kontrakt tak přešel i na něj. Zinke již dříve přiznala, že spojená kancelář dostává od ministerstva peníze i za rady s domácím vězením.
Němec si podle názoru mnoha soudců a žalobců uchoval silný vliv v justici dodnes. Jeho akcie stouply v době kauzy Jiřího Čunka, kdy se stal klíčovým justičním spojencem tehdejšího premiéra Mirka Topolánka. V kuloárech se spekuluje, že jmenování současné ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové zařídil právě Němec.
***
Náramky
Trest domácího vězení lze za drobné přečiny uložit od ledna. Odsouzené hlídají úředníci. Soudci tomuto modelu nevěří a dosud takto trestali méně než dvacetkrát. Od příštího roku má mít domácí vězeň na noze náramek napojený na satelit. Podle odhadů by takových lidí mělo být několik tisíc.
