Její autoři vedení Ellenou Curranovou ze Smithsonian Institution ve Washingtonu prostudovali více než pět tisíc fosilních listů různých druhů rostlin z Wyomingu. Zjistili, že byly během asi 100 000 let dlouhého období teplotního maxima na hranici paleocénu a eocénu (1. a 2. období třetihor) od hmyzu poškozované více než před oteplením a po něm.
Vědci nenašli žádné důkazy pro to, že by listy byly v tomto období měkčí, a tím pádem pro hmyz představovaly stravitelnější sousto. Příčinou podle nich bylo spíše to, že rostliny, které rostou v atmosféře s vysokou koncentrací CO2, jsou méně výživné. Pro hmyz to pak znamená, že musí rostlinné hmoty zkonzumovat větší množství. Ale příčinou by mohla být i migrace tropických druhů hmyzu směrem na sever.
Třetihorní situace má podle autorů mnoho společného s dnešní. Pravděpodobně můžeme očekávat, že hmyz bude v zemědělství způsobovat větší ztráty.
Další aktuality z přírody i vědeckých laboratoří dnes v 18 hodin v pořadu Natura na www.rozhlas.cz/leonardo.
