3 dny do zrušení hraničních kontrol
ČESKÝ TĚŠÍN První společné mezinárodní polsko-české hlídky městských policií vyjdou do služby v Českém Těšíně a polském Cieszyně již tento pátek. Prakticky hned poté, co se oba státy stanou součástí schengenského prostoru.
Na obou březích hraniční řeky Olše vznikne zatím unikátní projekt. Nikde jinde spolu městští strážníci z jiných zemí takto sloužit nemají. „Když už hraniční kontrola nebude, tak to tady trochu pohlídáme my,“ prohlásil včera ředitel českotěšínských strážníků Jan Hrůza před pěti desítkami městských policistů z obou stran hranice. Ti se poprvé v tak velkém počtu sešli, aby si poslechli, co je již za pár desítek hodin čeká. Dvoučlenná hlídka složená vždy z jednoho Poláka a jednoho Čecha bude mít služebnu v budově hned u mostu Družby, jednoho ze dvou hraničních mostů ve městě.
Spolupráce obou policií vyplývá z dohod, které spolu vedení obou měst v uplynulých dnech uzavřela. Dvoučlenné mezinárodní hlídky by podle představ českých i polských radních měly obcházet právě břehy hraniční řeky Olše a kontrolovat, co se v okolí děje.
Čeští a polští policisté se včera svých nadřízených ptali na praktické otázky spojené zejména se službou na cizím území. Může český strážník zasáhnout v polském Cieszyně a naopak? A pokud bude Čech na polském území zraněn, půjde o pracovní úraz? Ředitelé městské policie Jan Hrůza a polské Straži miejské Kazimierz Plusa pečlivě vysvětlovali: V cizině, tedy v Polsku, může strážník z České republiky zakročit jen v případě, když ho k tomu jeho polský kolega vyzve. A pokud bude na cizím území zraněn, nemusí mít strach - jeho úraz bude služební.
Shodou okolností mají městské policie na obou březích Olše stejný počet strážníků, přesně šestadvacet. Polský Cieszyn se svými 36 tisíci obyvateli je přitom lidnatější. Český Těšín nyní obývá celkem 27 tisíc obyvatel.
Radní a policisté museli reagovat i na rozdíly v předpisech obou zemí. Mezinárodní hlídky proto budou sloužit u Olše beze zbraní - na rozdíl od našich strážníků totiž polští střelné zbraně ve službě prakticky nemají. Strážník se zbraní navíc nemůže přes hranice. Musel by zbraň před opuštěním republiky předpisově uložit do trezoru, ten ovšem v chystané služebně na hranici není.
A přidávají se i jazykové rozdíly. I když si polští a čeští strážníci v běžné řeči rozumějí, odborné termíny mohou dělat problémy. „Například zákon se polsky řekne ustava, ale u nás je ústava přece jenom něco jiného,“ vysvětluje Jan Hrůza. Radní obou měst nyní přemýšlejí, že by pro strážníky uspořádali jazykové kurzy.
Mezinárodní hlídky strážníků mají kromě běžných kontrol i poučovat cizí návštěvníky, jak nepřekračovat zákony a předpisy platné na „druhém břehu“. Rozdílnosti platí například v parkování. Zatímco v Česku je stání aut na chodnících až na výjimky označené dopravními značkami zakázáno, v Polsku se stát na chodníku, pokud je dostatečně široký, může. Polští návštěvníci českého Těšína se tak prý často diví, proč za stání na chodníku mají platit pokuty.
Ještě nedávno existovaly rozdíly i v pití alkoholu na veřejnosti. To je v Polsku zákonem zakázáno, u nás povoleno. Český Těšín však má již druhý měsíc vyhlášku, která veřejné pití rovněž zakazuje. „Před přijetím vyhlášky k nám chodili Poláci pít, a my jsme museli jen čekat, až budou úplně zpumprlíkovaní. Pak jsme teprve mohli zasáhnout, protože budili veřejné pohoršení,“ říká Hrůza. Nyní je zákaz na obou stranách řeky stejný, a tak mohou českopolské hlídky případné provinilce napomínat či hned pokutovat a trvat na tom, aby láhev se zde většinou tolik oblíbenou vodkou rychle schovali.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
