ČESKÝ TĚŠÍN Leží ve Slezsku, mluví se o něm jako o Těšíně. Nese ale jméno Český Těšín. Návrhy na návrat k historickému jednoslovnému názvu padají pod stůl.
Těšínský architekt Karel Cieslar změnu navrhl už několikrát. „Chce to ještě asi čas. Stejně se jednou, dřív nebo později, stane Český Těšín Těšínem, i když teď možná vypadám jako Don Quijote,“ říká. Letos v květnu napsal třiapadesátiletý Cieslar radním dopis, ve kterém přejmenování hraničního města navrhl. „Bylo to tři roky od vstupu České republiky do Evropské unie. Máme s Poláky spoustu společných evropských projektů. Kdyby byl Těšín integrovaný, měl by v Evropě hned lepší zvuk,“ vysvětluje.
O stejném návrhu hlasovali zastupitelé Českého Těšína již v polovině devadesátých let. I tehdy však změnu názvu města odmítli. Stejně tak odmítli tento týden Cieslarův návrh. „Myslel jsme si, že doby, kdy jsme museli zdůrazňovat, že náš Těšín je český, jsou dávno pryč,“ diví se Cieslar. „Obviňovali mě, že vypouštím džina z láhve a otvírám Pandořiny skříňky. Že jde o téma, o kterém by se raději nemělo vůbec mluvit,“ konstatuje.
O velkých nákladech pro městskou pokladnu hovoří v souvislosti s Cieslarovým návrhem například zastupitelka za Volbu pro město Janina Putniorz, která rovněž zvedla ruku proti. Starosta města Vít Slováček (KDU-ČSL) diplomaticky konstatuje, že taková je demokracie. Zastupitel Emil Morávek z ČSSD například uvedl, že se obává, aby se neobjevily návrhy, které by se chtěly vrátit k úplně původnímu geografickému názvu města, kterým byl německý Tsechen.
Českotěšínští zastupitelé, které LN oslovily, mluví podobně, byť mimo záznam. Podstatným důvodem, proč nechtějí změnit Český Těšín na Těšín, je strach z otvírání starých ran. Oficiálně se spíš mluví o velkých nákladech, které by to všechno stálo, či o tom, že Český Těšín dostal své jméno v roce 1920 proto, že lidé v něm se tak přihlásili ke vznikajícímu Československu. Historický Těšín se totiž rozdělil na dvě části krátce po rozpadu Rakouska–Uherska. Oficiálně až v srpnu 1920 se ale hranicí mezi Polskem a Československem stala řeka Olše, která rozdělila Těšín na dvě části. Stará část na pravém břehu řeky v Polsku nese název Cieszyn, levá část Český Těšín. Tramvajová doprava, která v původním hrdém městě spojovala průmyslové předměstí a nádraží na „českém“ břehu s „polským“ centrem, zanikla. Město potom na několik let spojila německá okupace. Ještě předtím však část československého území na Těšínsku zabrala polská armáda. Právě tato pasáž vzájemných česko-polských dějin je na Těšínsku ještě hodně citlivým tématem. Architekt Karel Cieslar říká, že problematikou Těšína, ve kterém také žije, se zabývá už od svých studentských let. I svou diplomovou práci napsal na téma urbanistické revitalizace rozděleného města. „Právě tohle téma mě fascinuje,“ říká. Sám sebe označuje jako těšínského Slezana. Přídomek Český před jménem Těšín chápe Cieslar jako přežitý, a navíc prakticky nepoužívaný. Drtivá většina organizací ve městě má název těšínské, a nikoli českotěšínské. Těšínská jsou jatka stejně jako divadlo, radnice vydává Těšínské listy, i písničkář Jaromír Nohavica, který v Českém Těšíně dlouhá léta žil, ve svých písních zpívá jen o Těšíně.
***
Těšín není sám, dělila se i jiná města
Český Těšín spolu s Cieszynem nejsou jedinými dvěma městy na hranici, které byly původně jedním. Podobným příkladem jsou například České Velenice v jižních Čechách. I toto původní předměstí rakouského Gmündu se stalo po roce 1920, kdy byly definitivně vytyčeny hranice Československa, českým městem. Nejprve šlo o Cmunt v Čechách, poté o Český Cmunt a až od roku 1922 nese název České Velenice. Obdobný příklad lze najít i na německo-polské hranici. Město Görlitz roku 1945 rozdělila nová hranice tvořená Lužickou Nisou na německý Görlitz a polský Zgorzelec.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
