Tetování útočí ze všech stran. V televizi běží seriál, kde si hlavní hrdina, architekt, nechal potetovat celé tělo a do něj zamaskoval plány na útěk z vězení. Dnešní celebrity bez tetování jako by nebyly. V létě se kromě kil navíc a plavek řeší i místo, kam okrasné tetování umístit, aby upozornilo. V bulvárním tisku rádi řeší, kdo je potetovaný a proč. Jednoduše tetování je módní a hýbe světem. I tím pracovním.
Haló efekt Podle psychologa Luďka Kazdy je důvodem, proč se lidé nechávají tetovat, potřeba upozornit. Varuje ale před rychlými soudy o osobních kvalitách takového člověka. Nemělo by nás ani tak moc zajímat, proč má potřebu na sebe upozorňovat, ale to, jak se chová.
Ať už rameno či jinou část těla věnujete vyznání lásky mamince nebo dívce, může se stát, že to bude mít vliv na vaši práci. Tetování totiž může změnit reakci lidí na vaši osobu. Psychologie používá termín „haló efekt“ - ten označuje, jak zapůsobíte na lidi v prvních pár momentech, kdy vás zahlédnou. A lidé na první pohled dají hodně. Dokonce tolik, že je velice obtížné se tohoto prvního dojmu zbavit a přesvědčit ostatní o jeho nesprávnosti.
Pokud pracujete třeba v bance za přepážkou a po obličeji vám leze tetovaný pavouk i s pavučinkou, můžete hodně znervóznit zákazníka, který do banky přes celé město vleče v kufříku peníze. Zaměstnavateli se tetování nemusí zamlouvat, protože si ho lidé můžou podvědomě spojit s negativními vlastnostmi. Kde tetování může vadit Jsou pracoviště, kde patří k servisu být dobře oblečený a vypadat solidně. I samotnému zaměstnanci v tričku a pantoflích nemusí být příjemné, že přijímá elegantního člověka v obleku.
Podle Kristiny Stiefelové z personální agentury Axial se nedá říct, že tetování zaměstnavatelům přímo vadí. Pouze se na určitý typ pracovišť nehodí. A to zejména do prostředí bank, pojišťoven, právnických a poradenských kanceláří, daňových poradců, lékařů a zaměstnanců luxusních hotelů.
„Ale je něco jiného centimetrová kytička na rameni a had okolo krku. Záleží, zda člověk působí celkově slušně a upraveně,“ dodává Stiefelová.
Generální ředitelka společnosti Manpower Jaroslava Rezlerová potvrzuje, že většina velkých společností upravuje způsob oblékání a úpravy zevnějšku interním předpisem, takzvaným dress codem. Zde bývá přesně uvedeno, jaké je vhodné oblečení, obuv, úprava vlasů nebo nehtů. V těchto předpisech je většinou výslovně uvedeno, že za nepřijatelné doplňky se považuje piercing a tetování na viditelných místech. Souhlas s dodržováním dress codu podepisuje zaměstnanec při nástupu do zaměstnání, a ten je pro něj pak závazný.
Když přijde kandidát na pohovor a neodpovídá interním směrnicím pracoviště, o které má zájem, zástupci Manpower ho na to upozorní.
Specifické nařízení mají třeba i vojáci - pokud jsou ve služebním poměru jako voják z povolání, platí již dva roky nařízení náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k úpravě vnějšího vzhledu vojáků, které se tetováním zabývá. Podle něj nesmí být tetování nebo zdobení pokožky obdobným způsobem viditelné při nošení reprezentačního, vycházkového nebo večerního vojenského stejnokroje. Je dále zakázáno používat symboliky skupin, spolků, hnutí nebo organizací propagujících potlačování lidských práv a svobod, dále symbolů budících veřejné pohoršení, působící urážejícím či hanobícím dojmem. Nejvíc může tetování ohrozit práci modelů a modelek. Pokud se živíte například focením, musíte chodit na konkurzy, kde máte poměrně malou šanci vyhrát. Výrazně se bere v úvahu to, jestli bude potřeba fotografie retušovat. Zbytečnou práci navíc s tetováním si dá málokdo. Výjimkou jsou jen hodně slavné modelingové hvězdy.
Diskriminace tetovaných?
Může si zaměstnavatel dovolit nepřijmout uchazeče kvůli tetování? Může zaměstnanec dostat výpověď jen kvůli tomu, že se nechal tetovat? Zeptali jsme se Kateřiny Janstové z advokátní kanceláře Janstová, Smetana & Partneři, a ta k těmto otázkám vypracovala kratší právní rozbor. Podle něj právní úpravu rovného zacházení a zákazu diskriminace včetně způsobu, jakým se lze v těchto případech domáhat nápravy, upravuje nový zákoník práce (č. 262/2006 Sb., v platném znění). Ale jen v omezeném rozsahu, protože zákoník práce předpokládal, že prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upraví zvláštní právní předpis - takzvaný antidiskriminační zákon.
Tento zákon, který by měl poskytnout komplexní ochranu před diskriminací a mimo jiné stanovit, co je a co není diskriminací, vymezit okruh výjimek, určit instituci, která se bude ochranou před diskriminací systematicky zabývat, a v neposlední řadě zakotvit, čeho se jednotlivec, který se stal obětí diskriminačního jednání, může domáhat, nebyl dosud přijat. Zákon byl v loňském roce předložen sněmovně, která ho ale zamítla.
Pokračování na straně II
Dokončení ze strany I
V současnosti se čeká na jeho nové projednávání.
Obecně se dá říct, že právo na rovné zacházení znamená právo nebýt diskriminován. Diskriminaci potom můžeme chápat jako jednání, kdy se ve srovnatelné situaci s jedním člověkem nakládá méně příznivě než s jiným.
V pracovněprávních vztazích je jakákoliv diskriminace zakázána. Ochranu před diskriminací poskytuje i Listina základních práv a svobod, která je součástí českého ústavního pořádku. Podle článku 10 Listiny má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.
Konkrétně u tetování by záleželo na posouzení, zda jde o součást osobního života zaměstnance a jeho zákazem došlo k nějakému neoprávněnému zásahu do jeho práva. Tato otázka bude moci být lépe zodpovězena po přijetí zmiňovaného antidiskriminačního zákona.
Podle Karla Čermáka z advokátní kanceláře Čermák Hořejš Matějka a spol. patří vzhled člověka k jeho osobnostním právům. Pokud je způsobilý k právním úkonům, sám si rozhoduje o tom, jak se upraví, pokud jde např. o oblečení, vlasy, nehty anebo i tetování.
Jiná je ale situace v pracovním poměru, který vzniká pracovní smlouvou. Výkon práce podle smlouvy může z pohledu zaměstnavatele klást určité požadavky na vzhled zaměstnance.
Často to souvisí s jistým image firmy. Takové profese, jako je třeba modelka, recepční, pracovník banky apod. kladou v tomto směru na zaměstnance jisté vzhledové nároky.
Zaměstnavatel tedy není povinen přijmout modelku s odporným tetováním ve tváři nebo na nohou. Všechno závisí na okolnostech případu - jiné požadavky lze klást na vyjmenovaná povolání a jiné třeba na pomocného stavebního dělníka.
Pokud se dá zaměstnanec za trvání pracovního poměru tetovat, je to i důvod k výpovědi, za předpokladu, že to nebude na nátlak zaměstnavatele. Odstranění a statistika Pracovní důvody při zbavování se „kérky“ vedou - kvůli práci si nechává na speciálních klinikách tetování laserem odstranit zhruba osmdesát procent mužů, kteří se pro tento zákrok rozhodli. Ženy mívají spíše kosmetické důvody.
Zájem o odstranění tetování mají převážně muži, tvoří sedmdesát procent klientely. „Je to zjevně také proto, že muži mají svá tetování na viditelnějších místech, podstatně větších rozměrů a v neposlední řadě většinou jde o neestetické obrazce,“ říká Jitka Cíchová z kliniky LASER ESTHETIC.
Tetování v dějinách Negativní reakce na tetování vychází z historie. Kresby na tělo se objevují téměř ve všech kulturách a datují se od neolitické doby. Tetování se rozšířilo po celém světě a kmeny od Nového Zélandu po Borneo se pyšnily svými podkožními značkami.
Když se v Alpách mezi Rakouskem a Itálii našlo přírodně zakonzervované tělo Ötziho, mohli si objevitelé pomyslet, že mají čest s umrzlým kriminálníkem na útěku, protože na jeho těle se dá napočítat padesát sedm tetování. Ötziho život se ale datuje do období 3300 let před Kristem, tedy do doby dávno před tím, než byla postavena první věznice.
Tetování s sebou už historicky nese kromě okrasného účelu i jistou symboliku. Většinou se nechávali tetovat válečníci. Díky tomu každý věděl, že se potkal s válečníkem, a hlavně se podle značek mohl dovtípit, i z jakého kmene pochází. To zůstalo i námořník ů m a vojákům, kteří často ctí tradici nechat si vytetovat určitý obrazec.
Proč tetování působí na lidi negativním dojmem? Podle psychologa Luďka Kazdy je to tím, že v historii se tetování až příliš často vyskytovalo v takovém prostředí a u takových skupin lidí, kteří byli vzdáleni společenským normám.
Velký průlom přineslo v negativním pohledu tetování ve vězeních. Vězni si pod kůži zaznamenávali všelijaké události - roky strávené za mřížemi, smrt kamaráda, i téměř banální detaily. Plno internetových stránek se věnuje právě problematice symboliky vězeňského tetování. S vědomím velkého zobecnění se dá říct, že třeba drogového dealera poznáte podle vytetovaného obrazce pavouka v síti. Zloději byste na těle měli najít znázornění kočky, a pokud takový člověk kradl od dětství, nebude mu chybět ani Madona držící malého Ježíše. V lidech zůstává zakořeněný dojem, že tetovaný člověk nemá daleko ke kriminálu i právě proto, že kriminál tetování tolik proslavil.
Firemní tetování Pokud dnes může mít tetovaný člověk problémy s firemní kulturou společnosti, pro kterou pracuje, do budoucna může přijít obrat o sto osmdesát stupňů. Hlavně firmy z východu by se nemusely bránit možnosti zavést firemní tetování.
Podobně jako u vězňů by se z takového tetování dalo vyčíst, pro koho zaměstnanec pracuje, jak dlouhou už u společnosti je a jaký měl kariérní vývoj.
I když se to může zdát přehnané, v armádě podobný systém funguje - označení hodností na uniformě, barva oblečení i baretu nám řekne v okamžiku všechno, co potřebujeme o vojákovi vědět.
