Žádný ze čtyř letos provedených průzkumných vrtů v Barentsově a Norském moři nenašel ropu ani zemní plyn. Aktuální neúspěchy se tak přidaly k dřívějším dvěma nezdarům ze Severního moře. Podle vládních statistik tak jde o největší počet nezdarů od roku 1966, kdy začala v Norsku ropná éra.
Ropné společnosti plánují letos v norských vodách provést 22 průzkumných vrtů. Loni to bylo pouze 12. Ředitel norského státního podniku Statoil řekl agentuře Bloomberg, že těžaři nejsou schopni „prolomit kód“ Barentsova moře.
Sektor energetiky tvoří v Norsku zhruba pětinu ekonomiky. Země proto ve své honbě za nerostným bohatstvím míří stále více na sever. Norům jde zejména o zemní plyn. Místní produkce ropy se totiž oproti rekordnímu roku 2000 snížila o 50 procent.
Barentsovo moře, které leží u severního pobřeží Skandinávie, je „extrémně důležité pro norskou produkci ropy a zemního plynu kvůli výraznému úpadku starých nalezišť“, uvádí Torbjorn Kjus, analytik společnosti DnB. „Každý suchý vrt je zklamání, musíme se ale snažit dál a hledat jinde, pokud chceme norskou produkci udržet na nohou,“ uzavírá Kjus.
Těžaři loni v norských vodách neuspěli 16krát. Tyto neúspěchy byly důvodem, proč tamní úřady snížily své odhady neobjeveného plynu o 31 procent.
Oslo odhaduje, že se v Norském moři nachází 455 miliard kubických metrů neobjeveného zemního plynu. Barentsovo moře pak má podle úřadů zadržovat dalších 520 miliard kubických metrů. Celkový objem neobjevených ložisek plynu v norských vodách podle odhadů dosahuje 1,26 bilionu metrů krychlových. „Z dosavadních výsledků jsme zklamaní,“ říká v Oslu Thina Saltvedová, analytička Nordea Markets. „Norsko je pro světový trh s ropou a zemním plynem důležité, protože exportujeme výraznou část toho, co objevíme, a zároveň je tu politicky stabilní situace,“ uvádí Saltvedová.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
