Chybu podle The Economist udělali především Američané, kteří místo toho, aby svůj záměr nějak „osladili“, jednali s arogantní přezíravostí. „Diplomatické nóty, ve kterých Amerika žádala o základnu a radar, dokonce přišly s přiloženými předem připravenými odpověďmi,“ píše týdeník. Američanům se navíc nepodařilo rozptýlit obavy Čechů ze zdravotních rizik spojených s radarem. „Technické informace, které mohly tyto obavy rozptýlit, Amerika předávala podivně pomalu,“ napsal The Economist. Co je však podle něj ještě horší, „vláda v Praze to zpackala“.
Polské ani české vládě se nedaří přesvědčit voliče, přestože Polsko a Česko jsou jedny z nejvíce atlanticky profilovaných zemí v Evropě. Jako jednu z hlavních chyb v Česku The Economist vidí zapojení Tomáše Klvani, který má vše ohledně radaru vysvětlovat, ale který dříve lobboval pro tabákovou společnost. Problémem je prý i to, že se česká vláda snaží „uplatit“ starosty obcí v okolí radaru.
Postoj veřejnosti by podle týdeníku mohla změnit citlivější diplomacie. Tím se však nevyřeší dvě základní otázky. Za prvé: zda bude vůbec protiraketová obrana fungovat a nebudou z ní tak mít zisk jen dodavatelé jako Lockheed Martin, Northrop Grumman nebo Raytheon. A za druhé: proč vlastně dělá Rusko takový povyk.
