Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Tisíce lahví vína unikly i socialistickému účetnictví

Česko

BZENEC Když bratři Maleňákové kupovali před časem vinný sklep v Bzenci, nevěděli, že najdou poklad. Podzemní chodby, dosahující délky 450 metrů, poblíž hlavního náměstí skrývaly unikátní bonus -pětadvacet tisíc lahví archivního vína.

Tušení, co původní majetek národního podniku Moravské vinařské závody obsahuje, neměli ani místní. „Po zhruba deset let, co se sklep nepoužíval, se ho ani nikdo nepokusil vykrást. A stačilo víc zatlačit na dřevěná vrata,“ vzpomíná jeden z bratrů Zdeněk Maleňák. Kvůli nálezu dokonce pozměnili rodinné podnikání: kromě výroby mladého vína se nyní orientují jako jedni z mála v republice právě na vína archivní. „Kupovali jsme nemovitost, která byla součástí konkurzní podstaty. Nakonec se z toho všeho stalo velké dobrodružství,“ shrnují.

Původně tu zřejmě socialističtí vinaři dělali dobré víno zčásti pro sebe, zčásti asi pro komunistické papaláše. Zatímco výrobní hala nedaleko bzeneckého zámku chrlila jednu lahev za druhou, dobře utajená malovýroba zůstala imimo účetnické záznamy. „Ono takové skladování přebytků by bylo skoro na kriminál, ale zřejmě dokázali využít nějaké zvláštní volnosti, kterou měli,“ odhaduje Maleňák.

Archiv obsahuje jihomoravská vína ročníků 1955 až 1997 včetně dokumentace, která se ve sklepě také našla. „Nejstarší vína s doloženým původem, která se v tuzemsku objevují, pocházejí přitom tak z roku 1945, a to jde o rarity,“ upřesňují bratři Maleňákové.

Hodnota vína, které v Bzenci leželo stranou zájmu, zatím stoupala. Zatímco při očištění polorozpadlých etiket na litrových lahvích lze přečíst cenu osm korun československých, v současnosti se cena takové lahve pohybuje v desetitisících korun. Zvláštností jsou tu rovněž vína odrůd, která se běžně nearchivují, jako například müller thurgau nebo muškát.

Kuriozitou je i jakýsi pokus socialistických vinařů o „ ledové víno“ z roku 1969. „V té době bylo něco takového u nás ještě velkou neznámou. Zkusili proto červený tramín dolihovat pomocí vyrobené vínovice. Výsledkem je velmi sladké dezertní víno s devatenáctiprocentním obsahem alkoholu,“ popsal Zdeněk Maleňák. Takzvaný Nektar pak vinaři prý používali, aby dodali cukr vínu, které se při výrobě moc nepovedlo.

Původně patřil sklep Moravským vinařským závodům, po privatizaci po roce 1989 připadl akciové společnosti Víno Bzenec. Firma upadla do problémů a skončila v konkurzu. Maleňákovi zdevastovaný prostor koupili v roce 2005.

Autor: