OLOMOUC/OSTRAVA Všechny hovory na tísňové linky by měly v Olomouckém kraji „směřovat“ do stejné budovy. Hejtmanství zamýšlí získat přibližně půl miliardy korun na vybudování centra tísňového volání, jaké se osvědčilo například v Ostravě.
Společné pracoviště dispečerů a operačních důstojníků hasičů, policie, zdravotnické záchranné služby a případně dalších institucí by mělo zrychlit práci integrovaného záchranného systému. Hejtman Ivan Kosatík dokonce potvrdil, že už vědí, kde by pracoviště mělo vyrůst: V blízkosti heliportu v olomoucké městské části Neředín. „Tato lokalita je bezpečná, leží mimo zátopové území. V době povodní v roce 1997 byla některá pracoviště jednotek pod vodou,“ uvedl hejtman další z argumentů, proč by se měla současná pracoviště přemístit. Podle ředitele olomouckého krajského hasičského záchranného sboru Jiřího Horáčka integrované centrum tísňového volání, které by mělo přijímat hovory linek 150, 155, 158 a 112, umožní záchranářům řešit zejména složité zásahy operativněji. „Nyní si jednotlivé složky musejí telefonovat. V běžných případech to stačí, při rozsáhlejších událostech nikoliv. Jedni nevidí problémy druhých. Jestliže řídící důstojníci sedí spolu, slyší všichni informace naráz a mohou okamžitě reagovat,“ řekl Horáček.
Zřízení centra má podle něj význam i z ekonomického hlediska. Umožní složkám IZS používat velkou část finančně náročných technologií společně. „Vždy vyjde levněji pořídit jednu větší věc, než kupovat tři malé pro každou ze služeb,“ míní Horáček. Doplnil, že součástí centra nebude jen zázemí pro operační střediska, ale také školicí a výcvikové prostory.
Vedení kraje schválilo ve čtvrtek první studii vybudování integrovaného centra tísňového volání, podle níž si stavba areálu vyžádá 369 milionů korun, dalších 135 milionů korun bude stát vybavení. „Určitě se budeme snažit získat evropské dotace. Jim podřídíme i harmonogram. Podle mých soukromých odhadů by bylo velmi dobré, pokud by se se stavbou začalo do dvou let. V případě, že by to bylo dříve, bylo by to fantastické,“ řekl hejtman.
Podobné centrum v tuzemsku funguje pouze v Ostravě. Při svém vzniku v roce 1995 sloužilo pouze pro území města, ale i tomu ve své nabídce začíná být malé. Ostravští politici a záchranáři se proto rozhodli, že jeho působnost rozšíří na celé území kraje. Kromě záchranářů budou nadále jeho součástí například dopravní podnik či ostravský a krajský krizový štáb. Centrálu by v něm měla mít také společnost Ostravské komunikace, která se podílí na údržbě a opravách silnic v krajském městě. „Ostrava je výjimečná tím, že něco takového již dlouho připravuje. Máme velký zájem na takové formě spolupráce, ale na druhé straně není naším cílem stavět ve všech krajských městech budovy, kde by obdobná centra sídlila,“ řekl letos ministr vnitra Ivan Langer, když podepsal dohodu o vybudování nového ostravského centra za 680 milionů korun.
Nové ostravské krajské centrum má vyrůst nedaleko Městské nemocnice na Fifejdách v rozestavěném domě někdejšího družstva invalidů Meta. Ten měl původně sloužit pro organizace zaměstnávající tělesně postižené osoby. Stavba ale nikdy nebyla dokončena a patnáct let chátrá. Také v Ostravě předpokládají, že podstatnou část projektu, téměř 600 milionů, zaplatí evropské fondy.
***
Podobné centrum funguje pouze v Ostravě. Od roku 1995 slouží pouze pro město, ale i tomu začíná být malé.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
