ZÁHŘEB/PRAHA Hostil zde členy královských rodin i prezidenty, spisovatele a hvězdy filmového plátna. Chorvatské ostrovy Brijuni ležící nedaleko Puly, byly dlouhých třicet let přepychovým letním sídlem jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita. Nyní se objevily informace, že jsou na prodej.
Podle slovinského listu Dnevnik Chorvatsko nabízí největší z ostrovů Veli Brijun za částku 1,2 miliardy eur, celé souostroví tvořené čtvrnácti ostrovy pak za 2,5 miliardy eur. A důvod? Záhřeb prý chce tímto způsobem naplnit státní kasu, která se výrazně vyprázdnila kvůli současné finanční krizi.
Budoucí majitel ostrovů, které jsou nyní národním parkem, se může těšit nejen na překrásné vily a pláže, ale i na množství zvířat, které zde žijí. Tito se totiž nespokojil jen s přítomností „běžné“ fauny, ale podařilo se mu vytvořit na Brijunech i malou zoologickou zahradu. Co si totiž Tito zamanul, většinou se i stalo. Dokumentuje to i starý jugoslávský vtip, který říká: „Všichni experti říkali, že na Brijuni mandarinky nerostou. Tito ale řekl, že porostou. A rostly.“ Jak se jmenuješ? Tito Vpůvodní zoo, nynějším safari parku, tak žijí velbloudi, zebry, daňci, antilopy, gazely i mufloni. Své útočiště zde našel i 52letý papoušek kakadu jménem Koki, který byl Titovým oblíbencem. Jak říkají jeho ošetřovatelé, když má Koki dobrou náladu, prý se i rozpovídá. Bohužel však nikoli o Titových tajemstvích, ale turisty oslovuje větami typu: Ahoj, jak se máš? Jak se jmenuješ? Koki. Tito.
Svého vůdce, který zemřel v roce 1980, přežili i indičtí sloni Sony a Lanka. Ty Tito dostal darem od bývalé indické premiérky Indiry Gándhíové. I když měli namále. Na konci 90. let totiž tehdejší ředitel národního parku navrhl párek slonů prodat jednomu německému podnikateli na maso a slonovinu. Naštěstí byl vyměněn a obchod se neuskutečnil. Strava pro slony a další náklady sice vyjdou na desetitisíce eur ročně, Sony a Lanka si ale získali sponzory, kteří je významně podporují.
I když ostrovy leží jen dvacet minut cesty lodí z chorvatského pobřeží, dlouhých třicet let byly pro turisty nepřístupné. Poprvé se sem noha obyčejného smrtelníka dostala v roce 1984. V té době na Brijuni začaly vznikat první hotely, casino ale i první osmnáctijamkové hřiště v kontinentální Evropě.
Brijuni dosáhly rozkvětu již za dob římské nadvlády, kdy si tu bohaté rodiny stavěly svá sídla. Koncem 19. století pak koupil ostrovy bohatý rakouský průmyslník Franz Kupelwieser, který byl dříve ředitelem ocelárny ve Vítkovicích. Ten zde vybudoval luxusní přímořské letovisko.
V roce 1945 se ostrovy staly součástí tehdejší Jugoslávie a Josip Broz Tito si zde vybudoval luxusní letní sídlo. Na jeho stavbě se podílel i slovinský architekt Jože Plečnik. Tito si sem pozval například britskou královnu Alžbětu II., německého kancléře Willyho Brandta či amerického prezidenta Franklina Roosevelta. Častými návštěvníky ale byly i herečky Elizabeth Taylorová, Sophia Lorenová či Gina Lollobrigida nebo spisovatel James Joyce.
Chorvati prý ostrovy chtěli prodat již před několika lety, tehdy se ale žádný kupec nenašel. Šéf národního parku Brijuni, Eduard Količ ale odmítl, že by k nějakému prodeji mělo dojít. „Může vláda zajít tak daleko? Národní park Brijuni není na prodej, tedy nemám o tom žádné informace. To se přece nemůže stát,“ citoval Količe chorvatský deník Dnevnik.
