Neděle 5. května 2024, svátek má Klaudie
130 let

Lidovky.cz

Tkáňová banka: čí objevy kdo nabízí?

Česko

Vědci se ptají, zda nenabízí soukromá firma PrimeCell státu výsledky jejich práce zaplacené ze státních peněz. BRNO Ministerstvo zdravotnictví se dohodlo na privatizaci největší tkáňové banky v zemi se společností PrimeCell kvůli patentům, které tato firma drží. A tak přesvědčilo i vládu, aby koupila 24 procent ve společném podniku Národní Tkáňové Centrum (NTC). Někteří vědci tvrdí, že část patentů už stát zaplatil dříve.

„Důvodně se domnívám, že duševní vlastnictví ve všech oblastech, které uvedla, firma PrimeCell nemá,“ prohlásila ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Eva Syková. Ústav se podílí s PrimeCellem na jiném, starším podniku. Zkušenosti ze spolupráce nechce Syková komentovat.

PrimeCell za posledních pět let disponuje podle předsedy své dozorčí rady Michala Zahradníčka právy například k náhradám chrupavek autologními chondrocyty, k povrstveným autologním cévním implantátům, k alogenní léčbě kmenovými a dalšími specifickými buňkami či pro kožní náhrady a výstelky pro hojení vnitřních ran. Zahradníček tvrdí, že jde o výsledky práce českých vědců, aplikaci tzv. základního výzkumu. Ukázal LN složku s patenty, obsah je ale prý tajný. Odmítl však, že pocházejí ze spolupráce s akademií. Prý ji od roku 2003 vytvářeli lidé pro PrimeCell. Firma právně vznikla v roce 2007 a nyní s ní spolupracuje asi 13 vědců. Jejich jména ani svoji majetkovou strukturu ale firma nezveřejnila.

PrimeCell slibuje unikátní program výroby náhrad cév, chrupavek či kůže a nanotechnologie. Podle Sykové je též možné, že se kromě jejich duševního vlastnictví jedná také o duševní vlastnictví pracovníků Masarykovy univerzity či jiných vědců, jejichž práci platily státní granty.

Případ transformace tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno podle expertů, kteří se obrátili na LN, naznačuje, že politici podpořili soukromou firmu, ačkoli mohli zařídit, aby vše zajistil stát.

„Lobbistům se podařilo prosadit na evropské úrovni podmínky pro tkáňové banky, které většina z nich nesplňuje,“ napsal LN jeden z odborníků v oboru, který si nepřál být jmenován. Změna otevřela cestu do oboru farmaceutickým firmám. Při přípravě zákona totiž vypadla část doporučení vyhradit peníze na modernizaci tkáňových bank. Zejména největší v Brně nedostala peníze. A pak čtyři dny před svým koncem Topolánkova vláda schválila podnik, kterým ministerstvo navrhlo řešit zastaralost banky: za vklad 3,36 milionu korun ve společnosti NTC dostane stát 24 procent a PrimeCell vnese patenty.

Tkáňová banka, která poskytuje například materiál pro léčbu popálenin, je součástí Fakultní nemocnice Brno. Její přenechání a. s. NTC, podle náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra „zachrání“ banku z nevyhovujících podmínek a ještě přináší unikátní program.

Ředitel nemocnice Roman Kraus tvrdí, že změna bude pozitivní. „Firma to rozhodně nedělá jako charitu. Stát nezíská vůbec nic a nese to s sebou velká rizika,“ oponoval v ČTK onkolog a bývalý děkan lékařské fakulty Jan Žaloudík.

***

Po kritice firma opustí panelák

Rychlá reakce

Jak může firma, která letos slibuje investice za 300 milionů korun, sídlit v paneláku? Jeden z problémů společnosti Národní Tkáňové Centrum, na který v pondělí poukázaly LN, zodpověděla firma svérázně. V úterý předseda dozorčí rady Michal Zahradníček oznámil, že se stěhuje na Palachovo náměstí 2 v Brně do administrativního komplexu u areálu nemocnice. Sídlo v bytě prý zvolili „kvůli času“. Nedokázal ani odpovědět, zda již soukromý investor splatil svůj vklad. Podle obchodního rejstříku tak učinil jen stát.

Autor: