KOMENTÁŘ
Ten Tlustý je ale srab. Sklopil uši a jako poslušný ratlík zalezl do boudy. Teď už je definitivně „odepsanej“. Takové hodnocení jistě v sobotu mnohé napadlo, když dosavadní šéf středočeské ODS Vlastimil Tlustý vycouval ze souboje s Petrem Bendlem o post šéfa regionu.
Naopak však lze říci, že Tlustý v tomto případě spíše prokázal svoji silnou stránku: politický instinkt, pokud se jedná o něj samého, a schopnost přemýšlet o pár tahů dál. Díky tomu, že v sobotu uvolnil prostor místopředsedovi ODS a hejtmanu Bendlovi, přišel o poslední důležitou funkci ve straně. Ale v budoucnu z toho může z několika důvodů profitovat více, než kdyby se pouštěl do předem ztraceného boje.
Teorie, která silně kulhá Souboj o vedení středočeské organizace strany nebyl řadou médií dlouho dopředu prezentován ani tak jako bitva mezi Tlustým a Bendlem, ale spíš jako boj exministra financí s vedením strany v čele s Mirkem Topolánkem. Podle těchto konstrukcí měl být hejtman a místopředseda ODS Bendl použit předsedou strany jen jako loajální loutka, s pomocí které se Topolánek Tlustému pomstí za problémy, které mu způsobil při hlasování o reformních zákonech. Taková teorie ovšem velmi silně kulhá.
Především proto, že Bendl k Topolánkovi nijak extra loajální není. Už proto, že ti dva se nijak nemilují. To se promítlo nejen před parlamentními volbami, kdy šéf ODS nechtěl středočeského hejtmana ve volebním týmu. A ten se do něj na druhé straně nijak nehrnul. Stejně jako do následujících povolebních vyjednávání. Bendl tak zvolil skoro stejnou taktiku jako jeho pražský kolega Pavel Bém, jen ji dotáhl k ještě větší dokonalosti.
Navenek se sice tvářil, že stojí za vedením, ale dovnitř strany Topolánkův postup tvrdě kritizoval. Co by také ostatně mohl dělat jiného, když středočeská ODS vedená Tlustým výrazně zvítězila ve volbách, ale do podoby kabinetu se to nijak nepromítlo.
Hejtmanova motivace porazit Tlustého tak byla spíš jiná. Oni dva se spolu také dlouhá léta, eufemisticky řečeno, nemilují. Střední Čechy jsou už několik let rozděleny na dva zhruba stejně silné tábory jejich zastánců, které se pravidelně střetávají na všech sněmech a kongresech strany. Faktem je, že Bendlova polovina umí lépe uzavírat účelová spojenectví se zbytkem regionů, takže hejtman je už třetí období místopředsedou strany, zatímco Tlustý na tuto funkci nikdy nedosáhl. Zato ale Tlustý, případně jeho lidé ovládali dlouhá léta středočeskou organizaci.
Za této situace sice musel mít Topolánek z Bendlovy kandidatury radost kvůli zadupání Tlustého, na druhé straně k tomu však došlo hlavně z důvodů, že se pro tuto chvíli zájmy premiéra a místopředsedy strany spojily, byť každý měl zřejmě jiný motiv. Že Topolánek prostřednictvím svých lidí ve středočeské ODS (šéf poslanců Petr Tluchoř či náměstek ministra financí Ivan Fuksa) podporovali Bendla proti Tlustému (ten dokonce tvrdí, že existovala šeptanda ve stylu: pokud zvítězí Tlustý, nedostanou střední Čechy peníze na investiční akce), je zřejmé. Samo o sobě to však z pohledu rozložení sil roli až tak nehrálo. Výše zmínění by totiž hejtmana proti Tlustému podporovali tak či tak.
Pozice exministra financí byla i ve středních Čechách oslabena už kvůli jeho chování při sestavování vlády a hlasování o reformách. Za této situace i jeho zastánci odhadovali, že tentokrát s letitým rivalem Bendlem prohraje. Sice těsně, ale prohraje. Tlustý, jehož autorita v ODS se nikdy neodvíjela od pozice šéfa středočeského regionu, tedy z hlediska vlastní politické budoucnosti udělal to nejlepší, co mohl. Kdyby do boje šel a prohrál, neměl byl nejen funkci, ale získal by i nálepku poraženého. Takto odešel středem, a navíc si svým způsobem zavázal Bendla.
Řada nejen středočeských delegátů totiž bezpochyby přistoupila na to, co je sice asi pravda, ale co Tlustý umně ještě více vyhrotil. Tedy že Topolánek šikanuje vítěze voleb v regionu a autora ekonomického programu ODS, který premiér po volbách zahodil. Šikovným tahem navíc Středočechům vsugeroval i to, že kraji zachránil peníze na investice, které by zlý Topolánek regionu v případě jeho výhry dozajista zastavil.
Exministr se také navíc zkušeně zbavil odpovědnosti za krajské volby v příštím roce. Když totiž ODS vyhraje, profitoval by z toho jen lídr kandidátky Bendl, i kdyby Tlustý nakrásně lídrem středočeské ODS byl. Pokud by byl ale výsledek horší, svezla by se vina i na Tlustého. Po dobách, kdy ČSSD krajské volby víceméně ignorovala, se přitom dá očekávat, že třeba v čele s Davidem Rathem může být v regionu mnohem obtížnějším soupeřem. Takto je odpovědnost jen na Bendlovi. Pokud se mu nezadaří tak jako ODS v minulosti, bude Tlustý moci stát se založenýma rukama a říkat: podívejte, jaký výsledek jsem měl ve volbách do sněmovny já!
A v neposlední řadě: jedině vedení regionů určuje složení a pořadí na kandidátkách pro parlamentní volby. A zatímco Topolánek by byl bezpochyby nejradši, kdyby se už Tlustý na kandidátce nikdy neobjevil, Bendl si nic takového nebude moci dovolit udělat. Nelze přece potopit člověka, který mu dobrovolně vyklidil pozici a minimálně formálně napomohl sjednocení rozděleného regionu. I proto se zřejmě Tlustý rozhodl raději padnout s rachotem než jít do boje bez povyku.
***
Kdyby Tlustý do boje šel a prohrál, neměl byl nejen funkci, ale získal by i nálepku poraženého. Takto odešel středem, a navíc si zavázal Bendla.
O autorovi| Petr Kolář, redaktor LN e-mail: petr.kolar@lidovky.cz
