* LN Co se vám nelíbí na rozpočtu, který minulý týden přijala Poslanecká sněmovna?
Meziročně stoupnou výdaje o tři procenta. Teď jsem si našel v encyklopedii definici úspor, znamená to šetření. To znamená šetřit, šetřit, šetřit. Ale o tom my jenom mluvíme. Ve skutečnosti však na tvrdých číslech ukazujeme, že to vůbec neděláme. To je moje největší výhrada. A druhá věc, která se mi zdá zajímavá. Čekal bych, že když se sejdou političtí lídři, nebudou se dohadovat, zda bude rozpočtový schodek ve výši 210, 180 nebo 160 miliard. Ale o tom, jak dosáhneme vyrovnaného státního rozpočtu během tří nebo pěti let. Když se podívám na jednu z jeho příloh, tak se dočtu, že až do roku 2012 bude deficit více než 150 miliard korun každý rok. To je víc než pět procent hrubého domácího produktu! Nevidím absolutně žádnou snahu mít někdy v budoucnu vyrovnaný státní rozpočet.
* LN Vy jste pracoval s Martinem Jahnem v době, kdy byl místopředsedou vlády pro ekonomiku. Tehdy byly také velmi vysoké schodky a nic se nedělo. Kde vidíte na základě svých zkušeností z politiky největší problém?
Největší problém je v tom, že na ministerstvech chybí lídr, který by řekl, jak je potřeba rozpočet osekat. Teď jsou lidé na ministerstvech zblbnutí, dělají akční plány a plány akčních plánů a vymýšlejí stostránkové materiály, které nikdo nečte. Pak to končí tím, že nikdo šetřit nechce. Chybí tam osekávač.
* LN Takovou roli má plnit ministr?
Jednoznačně ministr. A také premiér, který si vezme papír a seřadí si klíčové položky v rozpočtu. Pak řekne, že musí jít všechno paušálně třeba o třináct procent. To ještě nikdo neudělal. Když si teď vzpomenu, jak byl schválen „úsporný balíček“. který vůbec úsporný není, tak jsem se ve stejné chvíli koukl na zpravodajské servery, že to sněmovna odklepla a ve stejné chvíli mi do mailu přišla tisková zpráva z ministerstva práce a sociálních věcí, že se budou navyšovat příjmy důchodců. Úplně ve stejný moment! Na tom je vidět, jak moc chybí lídr, který by chtěl šetřit.
* LN Toho jsme však neměli nikdy...
Bojím se, aby se cesta k úsporám nenašla až poté, co se vykoupeme v bahně. Jako Maďaři. Pak přijede nějaký človíček v kravatě a v saku z New Yorku, sedne si do Kramářovy vily a bude nám říkat, co máme dělat. Kde šetřit a jak to osekat. Pak to půjde, ale je to nebezpečná cesta, kterou bychom neměli jít.
* LN Není větší riziko spíš v tom, že krizi zase nějak přežijeme i s těmi schodky, které jsou teď naplánovány?
Ta pravděpodobnost, že to tak dopadne, je podle mě tak třicetiprocentní. Doopravdy do toho jdeme s velkým riskem. Možná se nám podaří tím projít, ale ptám se, zda nám stojí za to si to risknout. Mně připadá, že naše ekonomika se teď rozjíždí, ale je jako auto, které má zataženou ruční brzdu. A zkuste se s ním rozjet. Možná se vám to povede, když budete mít nějakou starou škodovku, ale je to risk, do kterého bych nešel.
* LN Jak souvisí rozpočtový schodek s pomalu se rozjíždějící ekonomikou?
Podle mě je to strašná brzda růstu ekonomiky, protože schodek musíte zaplácnout nárůstem dluhopisů. Do tří let budeme každý rok platit sto miliard korun ročně jenom na úrocích, což je velká pálka. A ty dluhopisy si velmi rády koupí banky místo toho, aby půjčovaly a praly se mezi sebou o klienta. Neříkám, že se stopnou úvěry. To v žádném případě, úvěrovat se bude. Ale je to menší motivace uvolnit více peněz pro podniky, které je potřebují.
* LN Říkal jste, že šance na přežití krize v současném stavu veřejných financí je třicet procent. Co je těch zbylých sedmdesát?
Rozdělil bych to na dvě části po pětatřiceti procentech. První je maďarský guláš, což je největší problém. Druhá věc je, že skončíme ve stagnaci a nikdy už se nedostaneme na pět šest procent růstu hrubého domácího produktu. Úplně se uškvaříme a z dluhů se – řekl bych – pozvracíme. Ocitneme se na křivce ve tvaru L, kdy po nějakém poklesu bude následovat dlouhé období útlumu.
* LN Náš výkon hodně závisí na stavu západní Evropy. Co když poroste slušně a bude nás nakonec táhnout?
Určitě nám to může pomoci, ale když se dnes podívám na velké podniky, tak vidím, že vůbec neinvestují. A kde není kapitál, kde nejsou nové investice, tak tam nebude nikdy růst. Takže my můžeme malinko vzrůst, ale další rok to může být to samé. Pořád se prostě chováme jako naivní blondýny. Už nesmíme zpátky najet do stylu půjčte si, půjčte si, půjčte si. Musíme to změnit.
* LN Jak víte, že velké podniky neinvestují?
Když se podívám na strukturu hrubého domácího produktu, Tak export nás táhne dolů, což je přirozené, protože v útlumu je celá Evropa. Ale pak se podívám na investice, kde jsou samé minusy. Firmy zásadně ořezaly investice a dokud nezačnou investovat, tak nevidím možnost, že bychom se vrátili k nějakému silnějšímu růstu. Úplně nejhorší by však bylo, kdyby se k těmto dvěma složkám přidala ještě třetí, spotřeba domácností. To je zpožďující se proměnná vůči růstu HDP, takže i když se ekonomika odrazí ode dna, nezaměstnanost minimálně půl roku ještě poroste. Když k tomu přidáte zvýšení daní, což je celý ten slavný balíček, je to smrtící kombinace pro spotřebu domácností.
* LN Vy pro příští rok opravdu nejste žádný optimista.
Hlavně si říkám, že zvyšování daní je postavené na hlavu. Znamená to, že když je nám dobře, utrácíme o sto šest, ale když jsme v útlumu, tak začneme zvyšovat daně. Politici nám tím říkají: Sorry za ty poslední roky, kdy se nám tak krásně žilo, ale teď to musíte zaplatit, abychom tak mohli žít dál. Zacáluje to jen střední třída a to není fér. Je to podraz.
* LN Vy byste na daně nesahal?
Kdyby tu byl lídr, který řekne, že je potřeba ušetřit pět deset procent z výdajů, tak to každý ministr musí najít. Pak se můžeme vyhnout zvýšení daní. Podle mě je to pochopitelné. A je to rozumnější než ekonomiku zabrzdit zvýšením daní. My tady mluvíme o úsporách, ale výdaje zvyšujeme o tři procenta!
* LN Všichni teď revidují odhady pro příští rok směrem vzhůru. Jaká je vaše prognóza?
Na odhady růstu HDP se vůbec nekoukejte. Většina těch modelů nemá zkušenosti s tak velkým propadem. Proto těm prognózám nevěřím a nekoukám na ně. Teď se hraje o to, jestli budeme dvojité vé, nebo elko. Dvojité vé znamená, že se nastartujeme, a pak kvůli slabé zaměstnanosti a dluhům trochu padneme, ale znovu se nastartujeme. Elko znamená, že zůstaneme ve stagnaci. Já bych radši dvojité vé.
* LN Jak budou reagovat banky?
Můžete říct, že si teď přihřívám polívčičku, ale nám strašně spadla poptávka po úvěrech. Jak firmy škrtly investice, tak spadla poptávka. Banky se teď budou víc než kdy jindy prát o dobré klienty. Musí se rozlišit mezi dobrým a špatným klientem. A to velice drsně. O dobrého klienta se strašně poperou a špatný klient pohoří, protože bude vykompenzován nákupem dluhopisů. Prostě si radši koupím dluhopisy, než abych šel do nějakého rizika. V tuto chvíli je však trh zmražený.
* LN Přijde další čištění ekonomiky?
Určitě. A je to drsné čištění. Ale zaplať pán bůh za to. Vracíme se na zem a prospěje nám to.
* LN Ten proces už probíhá, nebo teprve začne?
Letos byl nastartován a celý příští rok bude pokračovat. Pro banky bude rok 2010 daleko těžší než rok 2009. Byznys jde docela setrvačně a podívejte se na zisky bank. Ty jsou zatím stále slušné. Ale příští rok začne růst počet rizikových úvěrů a neplatičů, což může přesáhnout deset procent. Není to sice jako první polovina 90. let, kdy to bylo přes třicet procent nesplácených úvěrů, takže bankovní sektor se s tím popere, ale výsledkem bude velké čištění.
* LN Odehraje se další konsolidace v bankovním sektoru?
Myslím, že ne. Důležité je, aby zahraniční vlastníci naší ekonomice věřili a nechávali tady peníze, které banky vydělají. To považuji za důležité. My jim to nemůžeme přikázat, ale musíme ukázat, že ekonomika má nějakou vizi, jde nějakým směrem a můžeme jim ukázat rozpočet, kde je aspoň naplánovaná nula u schodku.
* LN Jak nahlížíte na situaci v Česku ve srovnání s našimi sousedy?
U nás podle mě není žádná krize. Banky nepotřebují ani korunu. Ano, roste nezaměstnanost, jsem v recesi. Myslím, že třeba proti Americe se nám daří velmi dobře. Nesmíme si nic nalhávat. Ale když se podívám na veřejné finance v Polsku, Česku, Slovensku a Maďarsku, byli jsme vždy z těch lepších. Měli jsme sice rozpočet v minusu, ale nebyli jsme na chvostu. Příští rok však budeme poslední. Když se vžiju do pozice investora, který z Tokia nakupuje státní dluhopisy, jsme pro něj jeden excelový řádek. A já si říkám, kdy mu přepne v hlavě a řekne si: Téhle malé zemi už nevěř. To není tak, že bychom byli na nějaké kritické úrovni, protože takové úrovně neexistují. Nikoho nezajímá, jestli máme dluh k HDP třicet nebo šedesát procent. Na to nevěřte. Všechno záleží na tom, kdy se někdo rozhodne, že už nám nevěří.
* LN Jak to, že se Maďarům tak rychle povedlo dát rozpočet do pořádku?
Já tomu říkám sense of urgency (stav nouze). Nějaké procitnutí. když se vykoupete v bažině, tak vás to nakopne. Podívejte se na Slovensko. Tam začali s reformami až po Mečiarovi, když se s nimi nepočítalo pro vstup do EU v první vlně a nebylo přijato do NATO. To samé se stalo v Maďarsku. My to asi budeme potřebovat taky.
* LN Je možné, aby to řešila současná politická elita?
Myslím, že ne. Česko potřebuje svého Obamu. Je jedno, jestli to bude levičák, nebo pravičák. Ale musí být odpovědný a vysvětlit to lidem. Nikdo jim zatím nevysvětlil, že musíme šetřit.
* LN První, kdo začal říkat něco podobného, je současný ministr financí.
Ano. myslím, že udělal spoustu práce. Jenom ten jeho balíček není úsporný. Bohužel. Je to malinká záplata, ale nic víc, nic míň. Kdybych to měl známkovat, tak předtím jsme byli na trojce a teď je to tři plus.
* LN Sociální demokraté zatáhli do předvolební kampaně společnost ČEZ. Je to podle vás správné?
Je to ostuda. Léčba ČEZ vůbec nefunguje. Ve všech tabulkách našeho deficitu budou vždy peníze bez započtení ČEZ. To je jen účetní trik. Nemůžeme podojit ČEZ. Potřebujeme tu firmu, abychom měli silnou energetiku, ale k ničemu jinému sloužit nesmí.
* LN Pracujete v týmu s bývalým ministrem Mertlíkem. Mluvíte spolu o rozpočtu?
S Pavlem se bavím, je to můj šéf. A je vidět, že jsem razantnější. Můj šéf se třeba nebrání zvyšování daní. Jasně, že v excelu mohu zvýšením daní deficit narovnat, ale my potřebujeme národohospodáře. V tom se s šéfem trochu nepohodnu. A národohospodáře a lídra tady zatím nevidím.
***
KDO JE... Aleš Michl (31) je analytik Raiffeisenbank, pracuje v týmu pod bývalým ministrem financí Pavlem Mertlíkem. Do roku 2006 byl poradcem místopředsedů vlády pro ekonomiku Jiřího Havla a Martina Jahna. V této funkci působil od roku 2004. Předtím byl dlouholetým redaktorem a analytikem Hospodářských novin se zaměřením na domácí ekonomiku. Vystudoval VŠE v Praze a absolvoval letní univerzitu London School of Economics and Political Science. Ve volném čase poslouchá rockovou hudbu, ze sportů se věnuje kolečkovým bruslím či ragby.
