"Není žádný článek v zákoně, který by říkal, že někdo musí být po roce propuštěný. Navíc to ani neodpovídá švýcarské praxi," uvedl mluvčí švýcarského ministerstva spravedlnosti Erwin Jenni.
ČTĚTE VÍCE O PŘÍPADU |
Popřel tak nedělní informaci serveru Parlamentnílisty.cz, že by Pitr mohl ve středu opustit brány švýcarského vězení kvůli tomu, že cizinci nesmějí být ve vazbě déle než jeden rok. Parlamentní listy se odvolávaly na tvrzení curyšského právníka Christiana Reicha, který poukázal na švýcarský federální zákon z roku 1994.
"Ve Švýcarské konfederaci opravdu nemůže být nikdo ve vazbě držen déle než rok. Existují sice dodatky, které umožní vazbu prodloužit, například pro zločiny proti lidskosti, genocidu, nebo válečné zločiny, a podobné nejvážnější delikty. Případ pana Pitra neznám, takže nemohu soudit, ale pokud jde o nějaké daňové záležitosti, tak pochybuji, že by vazba byla prodloužena. Navíc Švýcarsko extradikuje jen za činy, které jsou trestné v konfederaci," uvedl právník z Curychu Christian Reich.
Pitr se na svobodu dostat může, ovšem jen na základě rozsudku švýcarského soudu, u kterého si Pitr stěžuje na vzetí do vazby.
Pitrův pražský právník Jan Křivánek uvedl, že nemá od švýcarských kolegů informaci, že by se na jeho případ automaticky vztahovala roční lhůta trvání vazby. "Nicméně Tomáš Pitr se cítí být nevinný a usiluje ve Švýcarsku o propuštění z vazby. Dojde-li k tomu, tak spíše z jiných důvodů než jen pro uplynutí roční lhůty trvání vazby," řekl LN Křivánek.
PITRŮV ÚKRYT |
Podívejte se na luxusní hotel, kde se Tomáš Pitr schovával před spravedlností.Muž pravomocně odsouzený v Česku, který bývá často spojován se zavražděným šéfem podsvětí Františkem Mrázkem, byl zadržen loni 26. července v horském středisku Svatém Mořici v kantonu Graubünden. Ve vazbě je v Churu, správním středisku kantonu.
V roce 2006 byl Tomáš Pitr odsouzen za daňové úniky na pět let vězení, ale z Česka uprchl. Už jako odsouzeného na útěku ho roku 2010 pražský městský soud odsoudil k dalšímu trestu za machinace s akciemi Setuzy.
Podle žalobců se dopustil porušování povinnosti při správě cizího majetku tím, že vyvedl akcie firem Setuza a Milo Surovárny ze společnosti Agrocredit, čímž způsobil škodu přesahující 700 milionů korun. Z obou verdiktů pak pro něj vyplynul souhrnný trest ve výši šesti let.
