PRAHA Ještě před pár dny mluvili koaliční vyjednávači o zrušení vrchních soudů jako o hotové věci. Nyní je vše jinak a 137 soudců obou vrchních soudů v Praze a Olomouci se může těšit na další nerušenou existenci. Tedy alespoň po nějaký čas.
Vyjednávači stran se totiž nakonec dohodli jen na velmi obecné formulaci - „provedeme analýzu efektivity organizace soudnictví a čtyřstupňové soudní soustavy a navrhneme možnosti zjednodušení“. Analýza má být hotova až do konce příštího roku a výsledkem může být prakticky cokoliv, včetně rozhodnutí nechat vše při starém. Vrchní soudy před rychlým zrušením zachránila TOP 09. „Topka nebyla pro to, abychom explicitně řekli, že zrušíme vrchní soudy. Nešlo ale o bod, kvůli kterému bychom se nějak hádali. Prostě jsme se domluvili,“ řekla LN Karolína Peake, členka justiční odborné komise za Věci veřejné.
Připouští to i vyjednávač za TOP 09 Stanislav Polčák a dodává, že tak rozhodlo vedení strany: „Můj osobní názor člověka z praxe je, že by to mělo poměrně výrazný pozitivní efekt. Nicméně v TOP 09 tento názor nepřevažuje. Já přesto pevně věřím, že chystaná analýza přispěje k tomu, aby tento názor zvítězil.“
Pokud by k jejich zrušení došlo, vrchní soudy by přestaly být odvolacími instancemi pro nejzávažnější kriminalitu a složité civilní spory. Tyto věci by nově řešily okresní soudy a odvolání by na stůl dostávaly soudy krajské, které jsou dnes v těchto věcech první instancí. Méně závažné případy začínají na okrese a končí na kraji už dnes.
Změny by se tak nedotkly jen oněch zmíněných 137 soudců, ale prakticky všech. Řada z nich by přitom zřejmě musela změnit působiště. Soudci vrchních soudů by se stěhovali na krajské a odsud by zase řada dalších musela přejít na okresy.
Prvoinstanční okresní soudy by si přitom velmi pravděpodobně nebyly rovny. Ty nejsložitější případy - závažnou násilnou a hospodářskou kriminalitu, korupci nebo civilní spory na ochranu osobnosti či autorská práva - by zřejmě řešily jen některé z nich a ty zbylé by se zabývaly jen běžnou agendou.
Je to logické - například na středočeském krajském soudu se spory na ochranu osobnosti zabývá jen jeden soudce a závažnou kriminalitou jen šest senátů. Okresních soudů je přitom ve středních Čechách hned 12. „Jisté věci prostě vyžadují velkou míru specializace a je samozřejmě otázkou, jestli jsme ji schopni zajistit i u malých soudů, které mají třeba 10 soudců,“ uvažuje justiční vyjednávač za ODS Zdeněk Zajíček Vznikly vlastně náhodou Velkým příznivcem zrušení vrchních soudů je šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský: „Byl by to jeden z velmi podstatných kroků, které by mohly přinést zásadní změnu ve fungování české justice.“ Podle Rychetského by třeba zmizely časté zmatky a tahanice, kdy se krajské a okresní soudy přou o to, kdo vlastně bude případ řešit. Hranice totiž občas nejsou vůbec jasné. „Je absurdní, že stejný majetkový spor se může vést jak u okresního, tak u krajského soudu a rozdíl je jen v tom, jestli je alespoň jeden z nich podnikatel, či není,“ říká na ukázku Rychetský.
Vrchní soudy vznikly po rozpadu Československa. Česko najednou mělo dva nejvyšší soudy - federální a republikový. Z toho federálního vznikl dnešní Nejvyšší soud, z republikového Vrchní soud v Praze. „Léta pak trvalo, než se zřídil Vrchní soud v Olomouci. To bylo samo o sobě důkazem, že něco takového není zapotřebí,“ dodává Rychetský.
