Postoj rebelů ODS při jednání o reformě zřejmě nezůstane bez následků. Strana chce totiž diskutovat o tom, kde začíná loajalita poslance.
PRAHA Podzimní kongres ODS původně neměl být zajímavý. Po hlasování o reformě veřejných financí je ale všechno jinak.
Na program kongresu se totiž zřejmě dostane diskuse na téma, kde končí svoboda poslance a začíná loajalita vůči klubu vlastní strany. „Ta debata zkrátka musí nastat. Nám se totiž stalo, že jsme si málem sami zbourali koalici,“ potvrdil LN premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Tato debata už ale vlastně začala. Podle informací LN byla tato otázka jedním z hlavních témat jednání poslední výkonné rady ODS.
Premiér jako jeden ze svých vzorů uvádí britské konzervativce. Ti chování svých poslanců také sledují. A sice prostřednictvím tzv. whipů, kteří dohlížejí na to, aby poslanci hlasovali podle představ stranického vedení.
„Podle mě musí proběhnout určitá reflexe různých mechanismů. A tím nemyslím, že volám po něčem, jako je závaznost hlasování. To nemáme ani v klubu. Nicméně ta reflexe proběhnout musí,“ řekl Topolánek.
Reakce jednotlivých členů ODS ale naznačují, že diskuse nebude jednoduchá. „Mandát poslance je z ústavního hlediska nezávislý, nicméně je vždy nutno vážit otázku loajality. My britský model používáme v klubu, končíme s ním ale ve chvíli hlasování,“ říká předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
Diskusi o omezování poslanecké autonomie vyvolal postoj členů frakce Vlastimila Tlustého.
Při hlasování o reformě veřejných financí koaliční poslanci stanoviska vlastních stran příliš nerespektovali. Proti hlasoval lidovec Ludvík Hovorka. Stejným krokem do poslední chvíle hrozili tři poslanci ODS v čele s Tlustým.
V úterý pak vystoupil Jan Klas (ODS) a prohlásil, že jednání představitelů ODS s rebely připomínalo padesátá léta.
„Na jednu stranu si uvědomuji, že je potřeba, aby se respektoval většinový názor, pokud jsme členy nějaké strany. Na druhou stranu ale ústava zaručuje svobodu poslance,“ myslí si Juraj Raninec, který také do poslední chvíle s podporou reformy váhal. „Diskuse může být, ale nejsme hlasovací stroje,“ dodal.
Diskusi ale většina členů ODS neodmítá. „Je dobře, že se uvnitř ODS začalo diskutovat, protože dříve to vypadalo, že poslanci nesmějí říci ke krokům vlády ani slovo. A to si myslím, že ohrožuje demokracii daleko víc než stranická loajalita,“ říká Eva Dundáčková. Model, který naznačil Mirek Topolánek, v ODS již fungoval - v době, kdy stranu vedl Václav Klaus. „Když jsme nějaké hlasování považovali za klíčové, měli jsme dohodu. Když se na něčem shodly čtyři pětiny klubu, bylo takové rozhodnutí závazné pro všechny. Tehdy jsme to považovali za výraz demokratičnosti,“ vzpomíná Dundáčková.
***
Jedním ze vzorů mohou být britští konzervativci. Ti chování svých poslanců také sledují díky tzv. whipům.
Model, který naznačil premiér Mirek Topolánek, již v ODS fungoval. A sice v době, kdy stranu vedl Václav Klaus
