KOMENTÁŘE LN
Mirek Topolánek není historik, ale tam, kde spoléhá na svůj instinkt, se trefuje dobře. Jako včera s Marshallovým plánem. To, že podpis smlouvy o radaru a 61. výročí odmítnutí amerického plánu poválečné obnovy Evropy připadají na stejný čas, je náhoda. Ale společný jmenovatel rozhodování z let 1947 a 2008 bije do očí. Málokdo dnes dokáže přesně vyhodnotit stupeň hrozby z Íránu, ale každý může pochopit, oč jde na základní rovině sebezáchovy a vůle k obraně před hrozbou. Na to sází premiér.
Vazba na Ameriku, jednoznačné a neodvolatelné zapojení Česka do západní sféry vlivu. Tyhle argumenty vytýká Topolánkovi opozice, ale právě ty jsou podstatou věci. Byly jí i v roce 1947 při odmítnutí Marshallova plánu. Československo nezažilo válečné či kobercové bombardování, nepotřebovalo obnovit celou infrastrukturu, potřebovalo pojistku západního ukotvení. A když ji odmítlo, za půl roku sklouzlo do východní komunistické žumpy - i zásluhou „legendárního barda masarykovského étosu“, tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Tady hledejme memento odmítnutí Marshallova plánu. Posunuli jsme se o 61 let, ale neblahá zkušenost Jana Masaryka jako by při pohledu na radar vybledla. Uvažovat bipolárně v roce 2008 je přece nesmysl, zaznívá z ČSSD. Přátelé, proberte se. Přece už není studená válka. Česko nespadá do léna velmoci A či B, ale samo si vybírá mezi různými hodnotovými systémy. Jak? Třeba pomocí metody „kdyby“.
Kdyby Rusko v Radě bezpečnosti nehatilo sankce proti „lotrovským režimům“, kdyby neposilovalo svá vojska na území sousedních států (viz Abcházie), kdyby prodloužilo víza zaměstnancům firmy British Petroleum, kdyby se ruský soud neodmítl zabývat masakrem polských důstojníků v Katyni, kdyby to nepokračovalo i za vlády prezidenta Medveděva, jenž sám vyhlásil boj „právnímu nihilismu“, mohli bychom s úlevou říci: Pryč se zbytečnou obavou, domluvme se s Moskvou, sestavme společnou obranu právě s ní.
Ale kdo má oči k vidění a uši k slyšení, ví, že realita je jiná. Máme-li ještě pud sebezáchovy, neodmítejme kotvu, kterou nám už podruhé nabízí Amerika.
Čtěte Téma na str. 3
