Zhruba padesátiprocentní důvěře se shodně těší předsedové obou parlamentních komor, předseda Senátu Přemysl Sobotka a předseda sněmovny Miloslav Vlček. Oproti loňskému říjnu se zvýšila i důvěryhodnost předsedy Senátu, a to o devět procent na nynějších 48. Vlček si polepšil o čtyři procenta. Nyní mu důvěřuje přesně 45 procent lidí.
Důvěra v prezidenta klesla přechodně jen v první polovině loňského roku, kdy se dostala zhruba k 60 procentům. Poměrně stálá je i důvěra v Sobotku a Vlčka, a to po celou dobu jejich působení ve funkcích. Současné výsledky jsou pro ně ale relativně nejlepší, píše STEM.
U Topolánka klesala důvěra od ledna 2007 až do loňského října. Nyní mu důvěřuje tolik lidí jako na počátku jeho působení ve funkci premiéra, což bylo počátkem roku 2007. V porovnání s ostatními hodnocenými ústavními činiteli je ale jeho důvěryhodnost stále nejnižší, zdůrazňuje agentura.
V souvislosti s politickými preferencemi občanů se na stranu prezidenta, premiéra a předsedy Senátu staví nejčastěji příznivci ODS. Naopak předseda sněmovny Vlček se těší největší důvěře mezi voliči sociální demokracie.
Mezi stoupenci KDU-ČSL a Strany zelených má jednoznačně nejvyšší důvěru prezident. Malou důvěru v ústavní činitele mají příznivci KSČM, kteří vůbec nejméně důvěřují Topolánkovi a naopak nejvíce prezidentovi. Rozdíly v hodnocení ústavních činitelů se projevují i v závislosti na věku a vzdělání respondentů. Vyšší kredit tak přisuzují ústavním činitelům mladší lidé s vyšším vzděláním a hmotně zajištění.
STEM důvěru obyvatel v nejvyšší ústavní činitele, prezidenta, předsedy parlamentních komor a premiéra sleduje pravidelně několikrát do roka.
