Chyba je totiž úplně jinde. Nespokojení lidé samozřejmě vždycky viní tu vládu, která zrovna je. „Jak to vzniklo, že musíme cosi platit?“ nezeptá se nikdo. Já myslím, že dnešní vláda je dobrá. Jsou v ní solidní lidé a snaží se napravit chyby, do nichž nás přivedla vláda předešlá. Věřím ministru financí, zdravotnictví, vnitra... Co lepšího by udělal někdo jiný? Ten jen říká, že toto by zrušil. S kým by si v jiné vládě sedl Schwarzenberg? Je to konverzační zvyk, že když se něco nepodaří, žádá se něčí demise. Ale Topolánek o ničem nerozhodoval sám: proč by měl sám odejít?A místopředseda má předsedu podporovat, a ne se těšit, že padne. Jsou jistě případy, kdy by vědomí odpovědnosti mělo vést k demisi: ale právě v takových případech to u nás nefunguje. Zajímavé je i to, že krajští župani, kteří žádali co největší autonomii, viní za neúspěch zas Topolánka.
Vypadá-li to teď tak, že jsem na straně ODS, je to tím, že porovnávám Mirka Topolánka s Jiřím Paroubkem. Dojem z lidí je totiž důležitější než jejich prohlášení. Ale volit budu lidovce: ze strategických důvodů. I když jsem s nimi nespokojený. Zdá se mi, že nevystupují jako strana křesťanského názoru: liší se od ostatních jen trochu jiným názorem na peníze. Kde je povznesení? Ale nejslabší postavou na scéně je samo voličstvo. Hleďme, jaké důvody je vedou k určité volbě nebo k tomu, že nevolí vůbec. Voličstvo je jako kláda, k jejímuž hnutí není u nás dost silného koně. Což mě zas vede k myšlence, že největší reformu potřebuje sama dnešní demokracie. Neboť voliči si nejsou kvalitou svého občanství rovni. Především: jenom určitá část má vůbec zájem o nadosobní otázky, jež jsou důležitější než třicet korun za doktora. Myslím, že naše státní samospráva pracuje na nízké úrovni ekonomické i morální: neboť vidíme, že mnohé obecní samosprávy jsou vyspělejší.
Vás ještě nenapadlo, že začínáme žít v jakési válce? Proti zlodějům, podvodníkům, kořistníkům, intrikánům. Ve všem je něco nečistého: v průmyslu a peněžnictví, v bezpečnosti i soudnictví, ve sportu i zábavách. V této válce má nepřítel informace, spojení, nástroje, zatímco my mácháme kolem sebe správnými názory a stížnostmi: bez účinku.
Demokracie kdysi měla veliký význam: že postavila všecky lidi na stejnou úroveň před mocí a zákonem. Ale všichni lidé nemají smysl pro kulturu té moci nebo vůbec zájem. Ti prostě žádají pořádek a spravedlnost ve svých soukromých sporech. Jinak své občanství nevykovávají. „Oni prosazují krátkodobá řešení. Jejich většinový vkus, plazící se před módami, nepřijme velkorysejší návrh... Tento lid má velikou setrvačnost a přizpůsobuje se spíše špatným vzorům.“ To je citát z roku 1988, i tato otázka: „Neměl by člověk nabývat občanských práv postupně? Občanem se nikdo nerodí.“ Ale nevím o nikom krom citovaného autora, kdo by o takové reformě uvažoval.
Dnešní prezidentské volby v Americe jsou vrcholnou karikaturou demokracie.
***
Voličstvo je jako kláda, k jejímuž hnutí není u nás dost silného koně. Což mě zas vede k myšlence, že největší reformu potřebuje sama dnešní demokracie.
Pondělí Neff
Úterý Vaculík
Středa Baldýnský
Čtvrtek Rejžek
Pátek Šustrová
Sobota Klíma
