Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Touží i po evropském zlatu

Česko

Trenéři pro Euro 2008 - Na evropském šampionátu najdete hvězdy i v oblecích na lavičkách

LUIZ FELIPE SCOLARI

trenér Portugalska LISABON/PRAHA Triumf z mistrovství světa si už připsal, zlato z evropského šampionátu mu však stále chybí. Teď má kouč Luiz Felipe Scolari druhou šanci se o něj poprat. Jeho Portugalsko patří na letošním Euru do skupiny největších favoritů. A jelikož „Velký Phil“ od portugalské reprezentace po turnaji odchází, hodlá se rozloučit úspěchem. Scolari dovedl před šesti lety Brazílii k jejímu pátému titulu pro mistry světa a po několika slabších sezonách ji vrátil zpět na fotbalový Olymp. O dva roky později se zasloužil o historicky první účast portugalské reprezentace ve finále evropského šampionátu. Zlaté medaile ale hostitelské zemi nakonec vyfoukli Řekové.

„Naprosté nadšení tehdy vystřídalo obrovské zklamání,“ popsal Scolari rozdílné pocity, které ho ovládly po mistrovství světa 2002 a Euru 2004. „Uprostřed všeho toho smutku jsem si ale uvědomil, že minulé Euro bylo pro Portugalsko důležitým krokem k budoucím úspěchům.“ Chválil ho i Mourinho Na světovém šampionátu 2006 pak došli Portugalci pod Scolarim do semifinále a brazilský kouč si vysloužil pochvalu dokonce od i tehdejšího trenéra Chelsea José Mourinha. „V Portugalsku není nikdo, kdo by dokázal připravit tým na takové úrovni,“ složil mu poklonu Portugalec, který nemívá příliš ve zvyku chválit ostatní kolegy. Pod Scolariho taktovkou se za jeho bohaté kariéry vystřídalo nespočet fotbalistů, kteří se dnes či před pár lety počítali mezi světovou elitu. Ronaldo, Rivaldo, Ronaldinho, Roberto Carlos - s těmito pilíři brazilské reprezentace dosáhl na mistrovství světa v Japonsku a Koreji v roce 2002 zatím největšího úspěchu své kariéry. Dnes plní jeho pokyny v portugalském dresu pro změnu hvězdy jako Cristiano Ronaldo, Deco či Carvalho.

„Práce trenéra fotbalové reprezentace je skvělým zaměstnáním, ale zároveň také velkou odpovědností,“ upozorňuje Scolari. „V některých situacích máme větší zodpovědnost než premiér či prezident. Lidé z celého světa o fotbale něco vědí a baví se o něm. Podle mě se o politice a ekonomice tak často nemluví.“

Než se Scolari v roce 2001 ujal výběru Brazílie, ze kterého v roce 2003 přešel k národnímu mužstvu Portugalska, prošel od počátku osmdesátých let značným počtem brazilských klubů. Mezi nimi i Gremiem, kde působil během svých hráčských let a jako trenér se zde zasloužil o několik pohárových úspěchů, včetně titulu pro mistra Brazílie v roce 1996. Od konce devadesátých let působil také ve slavných týmech jako Palmeiras a poté v Cruzeiru.

Pelé fotbalu nerozumí Přestože jsou Portugalci v základní skupině A papírově nejsilnějším soupeřem českého týmu, kvalifikací na letošní turnaj se spíše protrápili. Nedokázali zvítězit v Arménii ani doma proti Polsku.

Po dalším nevydařeném domácím utkání proti Srbsku neudržel už Scolari nervy na uzdě a při strkanici udeřil do obličeje srbského hráče Dragutinoviče. „Jen jsem mu pocuchal vlasy,“ hájil se trenér, kterého nakonec neminula pokuta v přepočtu 1,2 milionu korun.

Scolari je ale znám i pro své ostré slovní výpady. Jedním takovým například počastoval před šesti lety brazilskou fotbalovou legendu Pelého. „Pelé fotbalu vůbec nerozumí,“ řekl na adresu trojnásobného mistra světa Scolari. „Jako trenér nic nedokázal a všechny jeho analýzy bývají špatné. Jestli chcete vyhrát nějakou trofej, řiďte se přesným opakem toho, co tvrdí Pelé.“

Mnozí fanoušci ale věří, že právě Scolariho osobitá povaha pomohla z portugalské reprezentace udělat tým, který teď může pravidelně hrát o trofeje na evropských a světových šampionátech. „Portugalsko je nyní psychicky velmi odolným mužstvem,“ chválí své svěřence Scolari, který po turnaji u týmu končí. „Trenér má u národního mužstva pracovat maximálně pět šest let. Pak se začnou vkrádat určité stereotypy a ty mohou mít na výsledky týmu špatný vliv,“ říká.

Před časem o Scolariho služby neúspěšně usilovala Anglie. Bude zajímavé sledovat, kam zamíří nyní.

Autor: