Jakmile sem zavítáte, konstatuje britská BBC, budete se snažit dostat co nejrychleji pryč. Město bylo vybudováno před 50 lety na odlehlé zalesněné planině východně od druhého největšího ruského města Petrohradu a nechtěně se stalo monumentem zásadních chyb sovětské centrálně řízené ekonomiky. Jeho 21 000 obyvatel žije a umírá v těsném sousedství komplexu hlinikárny, cementárny a továrny na zpracování potaše, které jsou jediným smyslem existence města.
Všechny tři továrny teď ale zejí prázdnotou – vinou ekonomické krize. Jejich zaměstnanci buď sedí doma, nebo obléhají malý úřad práce, zastrčený ve vedlejší ulici. Rachocení továrních strojů v Pikalevu vystřídalo ledové ticho chudoby a strádání.
Zatímco mnozí Rusové by raději zapomněli na to, že nějaké Pikalevo vůbec existuje, pro prezidenta Dmitrije Medveděva to tak snadné není. Dobře totiž ví, že v Rusku jsou stovky tak zvaných monoměst, která jsou stejně jako Pikalevo závislá na jediném průmyslovém odvětví.
Navíc, v Pikalevu se děje něco, co je v moderním Rusku naprosto neobvyklé: lidé se bouří proti vládě a její ekonomické politice, a viní ji, stejně jako majitele továrny, ze svého trpkého údělu. První náznaky se objevily v polovině února, kdy do ulic vyšly tisíce lidí s černými balonky v rukou na znamení smutku nad ztracenou prací. Někteří nesli transparenty obviňující vládu z „impotence“. Obyvatelé tohoto bezútěšného města mají pádný důvod k obavám. Už téměř polovina zaměstnaných byla propuštěna a další propouštění se očekává v květnu. Apokud tamní hliníkárna zavře brány nadobro, přijde město také o většinu dodávek tepla a elektřiny, protože všechno tady je v sovětském stylu těsně propojeno – odpad z hliníkárny je surovinou pro dvě další továrny, zatímco elektrárna pro průmyslový komplex dodává také teplo a světlo domácnostem.
„Likvidace tohoto závodu je zločin,“ míní Kosťa, který přišel o práci před třemi týdny. „Město existuje jen kvůli tomuhle závodu. Pokud půjde ke dnu, bude ztraceno a v ulicích začne rabování a potyčky.“
Právě z toho mají úřady strach. A vláda? Ta má největší obavy z toho, že by si z Pikaleva mohly vzít příklad stovky dalších monoměst po celé zemi, která teď také bojují o přežití.
***
„Pokud půjde továrna ke dnu, začne v ulicích rabování a potyčky.“
