Vít Bárta se během středečního briefingu málem rozplakal. Asi mu došlo, že mu Škárka tu půjčku ve výši 170 tisíc už nikdy nevrátí. My ostatní jsme si oddychli – všechno se vysvětlilo, a vy jste za tím hned viděli modré kmotry. Poslanec Škárka si jen od ministra Bárty půjčil na nové oblečení, teď tedy převlékne kabát a sedne si do jiné lavice. Bárta si vzal oddechový čas do pátku, aby stádo sehnal dohromady a všichni se dozvěděli, co si teď budou myslet. Nejpozději v pondělí tomu blonďatá frakce VV bude už i věřit.
Vlastně se nic zvláštního nestalo. Pokud ministr dopravy někomu dává svoje peníze, ať si je dává, třeba jich má dost a má dobré srdce, jako ten Berlusconi – „když můžu, tak pomůžu“. Poslance Věcí veřejných nespojuje program ani ideologie, je to jen taková skupinka – jako třeba pasažéři letadla v seriálu Lost – a je třeba řídit je manažersky. Dělal bych to úplně stejně – někdo dostane obálku, někdo se stane manželkou. Škárka ostatně může být rád, že na něj nevyšlo to druhé.
Ani obálky se mu však prý nebraly lehce: „Myslel jsem si, že jsou to peníze na reprezentaci mé osoby, jako statutárního místopředsedy. Teprve později jsem začal přemýšlet o tom, že to tak není. Nakonec mě přesvědčila ta poslední platba od Víta Bárty, který mi dal minulý týden 170 tisíc korun. To byly velké peníze,“ vysvětlil zakladatel VV své osvícení. Bravo – kdyby popřemýšlel nad svým osudem ještě hlouběji, došlo by mu, že 170 je 3x55 – což byla zhruba ta částka, kterou dostával bokem měsíčně. V podstatě chápu Radka Johna, který zvažuje, zda ten člověk není nemocný. Široce zavřené oči politiků Míra toho, co nám politici předkládají k uvěření, je čím dál tím hustší. Podivuhodné bylo už i prohlášení místopředsedkyně VV ohledně nastávající volby předsedy strany. Kateřina Klasnová – manželka Víta Bárty – kandidaturu svého manžela uvítala, ale oznámila, že bude volit Radka Johna. Běžná věc – pokud váš manžel někam kandiduje, nevolíte ho a řeknete to do novin. Nevím, jak to u nich doma chodí, já v tom ale cítím falešnou šmíru.
Mámpocit, že se právě teď nacházíme v kritické chvíli, kdy lhaní a mystifikování v politice přerůstá přes hlavu už všem. Nové dokumenty – smlouva ABL s Navatypem a další důkazy o sledování politiků – celou kauzu značně posunují. Můžeme brát vážně vládu, jejíž ministr má na své webové stránce Husovo heslo „Žít v pravdě“, a přitom rozdává čestná slova a krmí národ nepravděpodobnými historkami s rozsvíceným Hradem v pozadí? Můžeme si sice říct, pojďme podporovat vždy menší zlo proti většímu – podporovat Vondru proti Kalouskovi v boji o vyčištění ministerstva obrany, podporovat Kalouska v posílání finančních kontrol kamkoli, podporovat Bártu v krácení rozpočtů stavebních firem. Má ale taková vláda vůbec morální právo dělat nějaké reformy? Pokud se VV za Bártu postaví, ten odmítne odejít a vláda padne, zůstanou po ní nedodělané reformy zdravotnictví i důchodů a velká nejistota. Socialisté nepůsobí, že by byli připraveni vládnout nějak lépe, a žádná nová strana tu není. Tlak odborů na navyšování výdajů ze státních rozpočtů bude enormní. Pravicovým stranám se bude špatně dělat i kampaň, protože nějaká „mobilizace Řeckem“ už ztratila dynamiku. O tom, že VV by v takových volbách patrně propadly, ani nemluvě.
Rozpad antikorupčního a antidinosauřího projektu VV ukazuje jeho voličům, že je krajně nebezpečné dovolit si investovat svoje sympatie do jakéhokoli politika, ať slibuje cokoli. Že jediným správným řešením je minimalizovat moc státu, obzvlášť v této době, kdy zdroje vysychají a vede se o ně tvrdý boj. Stát nemá vyrábět elektrickou energii, stát nemá fungovat jako spořitelna na stáří, stát není lékař. Pokud je vláda ochotna pokračovat na demontáži tohoto systému, který ke korupci a rozkrádání svádí, a pokud nás ušetří spektakulárních tiskovek a předhánění se v tom, kdo je větší bojovník proti korupci – potom má smysl, aby pokračovala. O tom, v jakém složení, rozhoduje její premiér.
Jedinou dobrou zprávou je, že se potvrdila klíčová role médií. Všeobecný volební systém je úžasný vynález z jediného důvodu – totiž že politici média potřebují. Pouze to, že novináři o kauzách píší a že o nich my diskutujeme – to jediné nám poskytuje mezi volbami na politiku vliv, jedině díky tomu politici reagují. Rozhodnutí Respektu porušit dohodu a zveřejnit Škárkovy off-record informace bude mít patrně neblahý důsledek na vstřícnost politiků. Ale možná nastartovalo proces, na jehož konci budou noví politici, kteří nebudou politiku chápat jako setkávání se po kavárnách s novináři a výměnu tajných zpráv za pozitivní mediální obraz.
***
Poslance VV nespojuje program ani ideologie, je to jen taková skupinka – jako třeba pasažéři letadla v seriálu Lost – a je třeba řídit je manažersky
Rozpad antikorupčního a antidinosauřího projektu VV ukazuje jeho voličům, že je krajně nebezpečné dovolit si investovat svoje sympatie do jakéhokoli politika, ať slibuje cokoli
O autorovi| JAKUB HORÁK producent
