Na čele žebříčku se letos umístilo Dánsko, které si polepšilo o dva body na celkových 90. Uteklo tak dvojici Finsko a Nový Zéland, které oproti poslednímu srovnání ztratily jeden bod a mají letos 87 bodů. Čtvrtou příčku pak drží Norsko s 84 body, páté místo sdílejí Singapur a Švédsko s 83 body.
První desítku doplňují Švýcarsko (82 bodů), Nizozemsko (80 bodů), Německo (79 bodů) a Lucembursko a Irsko (77 bodů). Zajímavostí je, že kromě prvního Dánska si všechny státy první desítky bodově pohoršily. Na opačném konci žebříčku naopak skončilo Somálsko, které oproti loňsku ztratilo jeden bod a má pouhých 12 bodů. Předposlední příčku pak sdílí Sýrie a Jižní Súdán (13 bodů).
Rusko zahájilo loni na konci února invazi na Ukrajinu a válka v této zemi trvá již téměř rok. Pokud jde o hodnocení obou těchto zemí, Rusko si pohoršilo o jeden bod na letošních 28 bodů a zároveň kleslo o jednu příčku na 137. místo, což ho řadí na poslední místo v Evropě. Ukrajina si naproti tomu o bod polepšila (33 bodů) a poskočila ze 122. na 116. příčku.
„Příčinou současného výsledku (v České republice) je zejména dlouhodobě neřešená strategie omezování korupce v naší zemí, a to především ze strany politické reprezentace napříč spektrem,“ napsala Transparency International ve své tiskové zprávě.
Jak organizace dodala, omezování korupce v Česku stále pokulhává. „Z dlouhodobé perspektivy ČR postupuje tempem dva kroky vpřed a dva kroky vzad. Politikům chybí jasná protikorupční strategie, kterou by se jednotlivé vlády zavázaly v delším horizontu několika let dodržovat a naplňovat, a odhodlání přijímat ambiciózní a systémové změny,“ uvedla TI. Vývoj hodnocení České republiky od roku 2012, kdy začala organizace používat vylepšenou metodiku při sestavování Indexu vnímání korupce, připomíná podle ní jízdu na horské dráze: zlepšení střídá propad.
„Vláda Petra Fialy (ODS) v tomto ohledu nepředstavuje žádnou výraznou změnu. Vypadá to, že se spokojila s tím, že Andrej Babiš (ANO) už není premiér, a zapomněla, že jím zase může být. Vládní koalice zatím nenašla odvahu na novelu zcela bezzubého zákona o střetu zájmů, její návrh na ochranu oznamovatelů je jen stínem skutečně efektivního řešení a velké naděje nevzbuzují ani slabé plány na regulaci lobbingu,“ okomentoval hodnocení Česka ředitel Transparency International ČR (TI ČR) Ondřej Kopečný.
Jak dodal, „zklamáním je i přístup vládních stran ke korupčním aférám“. „Pokud se týkají jejich členů, jsme tak jako v minulosti svědky řady výmluv, zlehčování informací nebo dosazování zapletených politiků do poradních funkcí,“ doplnil Kopečný.
Česko v rámci unijní sedmadvacítky po třech letech na 19. příčce poskočilo na sdílenou 16. pozici s Itálii a Slovinskem. Na posledních příčkách ve srovnání členských států EU zůstávají Rumunsko (46 bodů) a Bulharsko (43 bodů), které si polepšily o bod, a Maďarsko, které naopak bod ztratilo (42 bodů).
„Index vnímání korupce – CPI je nutné vnímat v dlouhodobém horizontu. Zachycuje vývoj a trendy v dané společnosti. Je patrné, že Česko patnáct let přešlapuje na místě. Sice se výrazně nepropadá jako například Maďarsko, ale zároveň se celkově ani nezlepšuje,“ uvedl Petr Leyer, právník a člen správní rady TI ČR.
