Ve zprávě ČTK jsme se mohli dočíst: „Nový ministr kultury Jiří Besser chce vytvořit jednotnou koncepci výběrových řízení na ředitele příspěvkových organizací. Výběrová řízení se budou týkat především šéfů jmenovaných bez soutěže.“ (Besser: Nové regule pro šéfy příspěvkovek, LN 6. 8.)
Kdyby se pan ministr podíval do zahraničí, zjistil by, že prestižní kulturní instituce nevypisují veřejné konkurzy na obsazení klíčových postů, natož podle jednotných pravidel, ale samy osloví renomovanou osobnost s prokazatelnými výsledky v oboru – to je legitimace! Naprosto veřejná, dá se diskutovat mnohem svobodněji než výsledky veřejného konkurzu. Ministři či primátoři zpravidla požádají pár uznávaných odborníků, aby takovou osobnost našli, ale postupovat lze různě, jen ne veřejným konkurzem. Vždyť napadlo by někoho vypsat veřejný konkurz na ředitele Škodovky nebo ČEZ? Nebo vídeňské Státní opery s tím, že zájemci mají na personální oddělení doručit životopis a návrh řízení na příštích šest let? Tak proč tak trapně směšný postup vyžadujeme pro Národní galerii, Národní divadlo, Českou filharmonii a další – a proč ho ministr hodlá „sjednotit“?
Panu ministrovi bych poradil jinou věc: státní příspěvkové organizace konečně transformovat do důstojnější a pružnější právní formy. Zbavil by se nepatřičné přímé zodpovědnosti za jejich ředitele a případné dluhy a umožnil by uzavírat s kandidáty ve světě obvyklé manažerské smlouvy namísto diluviálního jmenování do funkce – to patří před listopad 1989 a mělo se dávno zrušit, nikoli vylepšovat jednotnými pravidly!
V článku je mezi těmi, kteří neprošli „konkurzem“, jmenován nový ředitel Státní opery Praha Oliver Dohnányi. Byl jsem členem skupinky odborníků, která měla předchozímu ministrovi navrhnout kandidáty na tento post, přesně podle zahraničních zvyklostí, proto považuji za svou povinnost dosvědčit, že Oliver Dohnányi byl mezi několika navrženými.
***
Napadlo by někoho vypsat veřejný konkurz na ředitele Škodovky nebo ČEZ?
O autorovi| Josef Herman, teatrolog
