Programy pilotovaných letů očividně trpí těžkou depresí, alespoň v tradičních kosmických velmocích. Všichni mluví o finančních těžkostech a všemožných bezpečnostních rizicích pro posádky meziplanetárních kosmických lodí, jejich řešení už ale nabízí málokdo.
Proto nás v blízké budoucnosti určitě zastoupí levnější a odolnější robotické sondy. Průzkum jiných hvězdných soustav bude možný až po nějakém technologickém zázraku, který je zatím bohužel zcela ve hvězdách, čekání na něj si ale můžeme zpříjemnit detailním průzkumem domácí sluneční soustavy.
Motivují nás k tomu početné zdroje surovin a příslib fascinujících objevů. Najdeme tu velmi pestrou mozaiku různých prostředí, v nichž budou robotičtí průzkumníci čelit různým nesnázím. Problém je v tom, že i když pomineme extrémní případy, jako jsou plynní obři typu Jupiter nebo Saturn, není vůbec snadné na planetě Zemi nalézt alespoň trochu podobné prostředí jako na tělesech, kam sondy jednou zamíří.
Vzhůru na Europu Slibným cílem příštích výprav může být Europa, extrémně zajímavý ledový měsíc planety Jupiter, objevený v roce 1610 Galileem Galilei. Podle odborníků pokrývá tento čtvrtý největší souputník Jupitera hladký ledový krunýř, pod nímž se podle nynějších poznatků v hloubce kolem 15 kilometrů ukrývá nezamrzlý oceán. V něm by se docela dobře mohl zrodit jednoduchý život. Zároveň by takový ledový svět mohl být velmi nadějným místem pro osídlení. Není divu, že by na Europě měli snad již v dohledné době přistávat roboti, tedy pokud se v důsledku ekonomických krizí a konzervativních nálad totálně nezhroutí celý průzkum vesmíru.
Astrobiolog NASA Damhnait Gleeson z Jet Propulsion Laboratory upozorňuje, že ještě před sestavením průzkumných robotů musíme co nejvíc pochopit prostředí v oceánu a vymyslet, jak v něm vlastně hledat něco živého. Už jenom přistání a pohyb na Europě bude především kvůli ledovému krunýři a nepřetržitému toku tvrdého záření z Jupiteru velice obtížné. Navíc se roboti budou snažit vystopovat nějaký místní život a to je nutné pořádně nacvičit před startem.
Podle článku publikovaného nedávno online ve vědeckém časopisu Advances in Space Research lze naštěstí přes všechny rozdíly nalézt na Zemi několik míst, která vždy určitým typem prostředí připomínají Europu, a mohou tedy posloužit jako cvičiště průzkumných sond a jejich operátorů.
Zamrzlé jezero Vostok Nejlepší obdobu ledového měsíce Europy najdeme v Antarktidě, kde zhruba čtyři kilometry pod ledem leží jezero Vostok. Objevil ho speciální letecký radar, který vidí skrz led, a podobný přístroj se jistě uplatní i na Europě.
Vodu v jezeru Vostok pohání geotermální energie a odborníci očekávají, že na Europě se snad děje něco velmi podobného. Přestože jezero vypátrali odborníci už na přelomu 60. a 70. let, stále spolehlivě nevíme, jestli v jeho vodách existuje nějaký život.
Některá měření ukazují na početná společenstva bakterií a záplavu organických látek, podle jiných údajů tam jsou jenom specializované bakterie určitého typu a některá data život zcela vylučují.
Až vyřešíme problém života ve Vostoku, bude možné zodpovědět stejné otázky podobnými postupy i na Jupiterově měsíci.
Sůl i kombinace ledu a síry Oceán na Europě je pravděpodobně extrémně slaný, jako třeba španělské jezero Tírez, nalézající se jižně od Madridu. Jeho vody, bohaté na ionty hořčíku, sodíku, chloru a síry, přesto hostící živé mikroorganismy, jsou podle astrobiologa Gleesona velmi vhodné pro testy odolnosti sond i ověření jejich schopnosti najít stopy života i v tak slané „polévce“.
Údajně nejlepší analogii povrchu Europy najdeme v arktické Kanadě. Na ostrově Ellesmere, který sousedí s Grónskem, existuje podivuhodné údolí Borup Fiord Pass, proslavené výjimečně vzácnou kombinací ledovce a sirných pramenů. Právě tohle pozorují odborníci na povrchu Europy, kde se kolem zlomů a prasklin na povrchu ledového krunýře povaluje spousta materiálu bohatého na síru.
Vědci nyní látky z Borup Fiord Pass intenzivně studují v laboratořích. Našli bohatý mikrobiální svět, takže kombinace ledu a síry podle všeho živým buňkám docela chutná. To je rozhodně velmi příznivá zpráva pro sponzory výprav na Europu. Astronomové kromě toho zaměřili na toto místo v Kanadě optiku ze satelitů, aby si procvičili měření, která je čekají na Europě.
Tundra, Měsíc a komety Leccos užitečného pro činnost robotů jistě prozradí i velehory. NASA plánuje testovat detekční přístroje průzkumných sond například na nápadně červených nárostech jednobuněčných řas sněhových polí a ledovců v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Nejspíš je čekají i testy v oblastech věčně zmrzlé půdy Aljašky, popřípadě Sibiře, kde místní mikroorganismy uvolňují metan a další organické látky. Operátoři průzkumných sond by se je rádi naučili pořádně monitorovat a vyhodnocovat.
Mise na Europu lze trénovat nejen na Zemi, ale i v blízkém a relativně dostupném kosmickém prostoru. Na první pohled se nabízí Měsíc, srovnatelně velký a patrně s podobnou gravitací. Někteří odborníci očekávají na Europě problémy se statickou elektřinou a všudypřítomným prachem, které známe z Měsíce. Zkušenosti v blízké době nepochybně přinese i setkání evropské sondy Rosetta s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko a především přistání speciálního pouzdra Philae na této kometě. Očekává se v listopadu 2014.
Každé pozemské srovnání s prostředím ledové Europy samozřejmě pokulhává. Jak je ale vidět, máme poměrně slušnou šanci připravit se minimálně na některé záludnosti, které tam na roboty čekají. Zbytek už je na autonomním rozhodování vyslaných sond i na zdatnosti jejich operátorů.
***
GENERÁLKA NA EUROPU
Jupiterův měsíc Europa ukrývá pod ledovým krunýřem oceán. Není zcela vyloučeno, že by v něm mohl plavat jednoduchý život.
Život na Europě mohou objevit roboti v hloubce asi 15 kilometrů pod vrstvou ledu, vědci proto vytipovali několik míst, pro vyzkoušení robotických sond
Zkušenosti pro pobyt robotů může přinést sonda Rosetta, která v roce 2014 vypustí na kometu 67P/Churyumov -Gerasimenko přistávací pouzdro
Na ostrově Ellesmere, který sousedí s Grónskem, existuje podivuhodné místo Borup Fiord Pass, proslavené výjimečně vzácnou kombinací ledovce a sirných pramenů
Jezero Vostok na Antarktidě, leží pod vrstvou ledu, silnou zhruba 3,6 kilometru
O autorovi| STANISLAV MIHULKA, Autor je biolog a přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
